Saló, aneb 120 dnů Sodomy

I po 38letech je film stále zakázán v několika zemích.Velké problémy měl v Austrálii,kde byl střídavě uvolňován i podrobován restrikcím-když nakonec definitivně před 3 lety prošel,bylo to jen díky doprovodnému materiálu,zdůrazňujícímu,že se jedná o fikci.

Zisk: 1,786,578 švéd. korun.
Pasoliniho bratr byl v Saló zabit.
On zavražděn před premiérou.
Oblíb. f. D. Crosse.

Děj celého filmu je rozdělen do kruhů Dantova „Pekla“. Jako první je „předpeklí“, kde se představuje čtveřice představitelů moci. Po předpeklí totiž následuje „kruh posedlostí“, kde jsou sexuální zvrácenosti, pořádají se zvrácené svatby a nejrůznější perverzity. Oběti jsou zbavovány vlastní vůle a zachází se s nimi jako s pouhými loutkami na hraní. Sebemenší prohřešek je krutě trestán. Po kruhu posedlostí následuje „kruh výkalů“. Vše je přípravou na úplné vyvrcholení, čímž má být poslední kruh, který je nazván „kruh krve“. Nastává skutečné peklo. I zde je určitá souvislost s de Sadovým románem, kde jsou oběti během posledních dvou vyprávění mučeni a popravováni. P. P. Pasolini nechal vyprávět dvě prostitutky a poslední dějství ponechal bez příběhů.

Pier Paolo Pasolini se dění po uvedeni filmu nedožil, zemřel v noci z 1. na 2. listopadu 1975, kdy byl brutálně ubit holí a přejet automobilem na fotbalovém hřišti v Ostii. Stalo se tak po hádce s Pinem Pelosim, mladým prostitutem, s kterým chtěl Pasolini navázat kontakt. Skutečná příčina vraždy však nebyla nikdy vyjasněna.

V Německu a Itálii byl soudně zakázán, v Austrálii je zakázán dodnes. V Itálii s odůvodněním, že společnost není ještě natolik vyspělá, aby mohla tomuto dílu plně porozumět. Producent filmu Alberto Grimaldi byl po natočení odsouzen k podmínečnému trestu a pokutě.

Saló odkazuje na město Lake Garda, kde se odehrává děj filmu. Pro Italy je toto město připomínkou hrůz páchaných Benitem Mussolinim.

Japonská verze DVD filmu obsahuje několik scén, které ve filmu neuvidíte. Mezi nimi dívku připoutanou k elektrickému křeslu a těla obětí vyrovnaná v řadě na nádvoří.

První film ze zamýšlené trilogii o smrti. K natočení zbývajících dílu však nedošlo kvůli úmrtí Pasoliniho.

Místo výkalů byla pojídána směs čokolády s pomerančovou marmeládou.

Při premiéře v Západním Německu roku 1976 byl film zakázán státním prokurátorem. Pár dní nato byl nicméně povolen.