Psohlavci

Výpravná pohádka pro   dospělé s pravdivým   základem a náležitým   přibarvením a přebarvením   Aloise Jiráska.
Nadstandardní herecké   obsazení, mladý Kopecký,   Brodský, Štěpánková,   pidirolička Jana Wericha,   barevné, výpravné, hudba   uširvoucí a naše historie.   Stará garda odbojná, mladí   pak na to dojeli, a za pár   desítek let přišel Josef a   nevolnictví zrušil.

Skvělé herecké obsazení a   výkony. V komparzu to,   pravda, kapku skřípe, ale   nešť. Je to skvělá   podívaná a hlavně se   dařilo nářečí, až na   drobné chybičky.   Nadprůměrný film.

Zvláštní
partička tihle Chodové...
Celý film se nám snaží   namluvit, že střeží   hranice, ale běhají tam   stále jen s jakýmisi   nepraktickými sekyrkami a   nepřeperou ani pár   zoufalých dřevorubců,   kteří jim pokáceli jejich   oblíbený strom.
Teprve když je začne   poněmčelá vrchnost hodně   prudit, vytáhnou do boje.
Sdruží se do velké   "odbojové skupiny",   nejprve se stáhnou do lesů a   vedou jakousi partyzánskou   válku, ale když přijede   nepřátelský oddíl, vrhnou   se do bitky.
Tu   samozřejmě prohrají.   Zřejmě i díky tomu, že   mají jen pár pušek a své   pověstné tomahawky, které   se(kdo by to byl řekl)   ukážou v bitvě jako   neúčinné...
No jo,   dělám si srandu z vážných   věcí. Po Bílé hoře   prostě v českých zemích   nebyla úplně   "happy" nálada a   Psohlavci jsou jednou z   epizodek této neradostné   doby. Trochu pravdivou a   trochu smyšlenou, jak už to   Jirásek psával.
A   film? Stejný, jako většina   tehdejších "big   pictures"
spousta   známých herců (líbil se mi   Miloš Kopecký), velkorysá   výprava a H.L.A.V.N.Ě. !!!   ukázat bohatý jako padouchy   a lid dělný jako to jediné   správné a spravedlivé...
Na film se dá koukat, ale   do 3D bych ho nepřeváděl...

Psohlavce jsem četla coby   povinnou školní četbu a   líbili se mi. Rovněž tak   mám ráda film, podle nich   natočený. Je ovšem nutné   si uvědomit, že Alois   Jirásek byl vynikající   spisovatel, ale také velký   fabulátor a   "pohádkář". A   něco si v duchu doby přidali   i filmaři, takže v žádném   případě nelze film brát   jako kapitolu z učebnice   dějepisu. Vždyť už jenom   za ten název by bodří   Chodové pana spisovatele   pěkně prohnali čakanama - v   jejich době to totiž byla   posměšná nadávka...

Psohlavci
Abych pravdu řekl, Psohlavce   jsem nikdy nečetl, ale   ostatní díla Aloise Jiráska   znám velmi dobře. A docela   si mi i líbí. Má takový   zvláštní osobitý styl,   který mi zde ale bohužel   chyběl. A tady se plně   zosobňuji s recenzí napsanou   v obsahu, že se jedná   spíše o sled obrazových   výjevů, než o nějaký   ucelený příběh. A pro mě,   který ještě toto dílo   nečetl (slibuji, napravím)   zde bylo dost věcí   zavádějících a   nejasných.
Tvorba   Martina Friče se mi vesměs   líbí (aspoň tedy to co   znám, v jeho filmografii mám   docela velké mezery a   neminuli mne akorát jeho   slavnější díla jako   "Pekařův císař,   císařův pekař",   "Pyšná princezna"   nebo třeba "Škola   základ života",   ostatní se mi povětšinou   netýkají, ale rozhodně   někdy v budoucnu si plánuji   aspoň něco pustit) a je tedy   škoda, že Psohlavci dopadli   tak jak dopadli.
Na   závěr jenom taková   perlička: Když na počátku   dvacátého století   připravovali v Plzni   Psohlavce na prkna   znamenající svět, hádali   se, jakou barvu má mít   Kozinův kabát, zda bílou   nebo modrou. Skončilo to tak,   že museli napsat panu   Jiráskovi, aby jim poradil.   Ten odpověděl, že jasně   bílý...

Na svou dobu to bylo až   překvapivě dobře natočené   dílko.Sice jsem to očekával   trochu víc jako velkofilm,ale   i tak jsem byl velmi spokojen.