Psohlavce jsem četla coby povinnou školní   četbu a líbili se mi. Rovněž tak mám ráda   film, podle nich natočený. Je ovšem nutné si   uvědomit, že pan Jirásek byl vynikající   spisovatel, ale také velký fabulátor a   "pohádkář". A něco si v duchu doby   přidali i filmaři, takže v žádném případě   nelze film brát jako kapitolu z učebnice   dějepisu. Vždyť už jenom za ten název by   bodří Chodové pana spisovatele pěkně prohnali   čakanama - v jejich době to totiž byla   posměšná nadávka...

Psohlavci
Abych pravdu řekl, Psohlavce jsem nikdy nečetl,   ale ostatní díla Aloise Jiráska znám velmi   dobře. A docela si mi i líbí. Má takový   zvláštní osobitý styl, který mi zde ale   bohužel chyběl. A tady se plně zosobňuji s   recenzí napsanou v obsahu, že se jedná spíše   o sled obrazových výjevů, než o nějaký   ucelený příběh. A pro mě, který ještě toto   dílo nečetl (slibuji, napravím) zde bylo dost   věcí zavádějících a nejasných.
Tvorba   Martina Friče se mi vesměs líbí (aspoň tedy   to co znám, v jeho filmografii mám docela velké   mezery a neminuli mne akorát jeho slavnější   díla jako "Pekařův císař, císařův   pekař", "Pyšná princezna" nebo   třeba "Škola základ života",   ostatní se mi povětšinou netýkají, ale   rozhodně někdy v budoucnu si plánuji aspoň   něco pustit) a je tedy škoda, že Psohlavci   dopadli tak jak dopadli.
Na závěr jenom taková   perlička: Když na počátku dvacátého století   připravovali v Plzni Psohlavce na prkna   znamenající svět, hádali se, jakou barvu má   mít Kozinův kabát, zda bílou nebo modrou.   Skončilo to tak, že museli napsat panu   Jiráskovi, aby jim poradil. Ten odpověděl, že   jasně bílý...

Na svou dobu to bylo až překvapivě dobře   natočené dílko.Sice jsem to očekával trochu   víc jako velkofilm,ale i tak jsem byl velmi   spokojen.