Pečeť vraha

Kriminálka Hwaseong
Všechny ty moderní   Kriminálky, pocházející   snad ze všech koutů Ameriky,   se mohou jít s klidem   zahrabat. Tohle je skutečná   kriminálka! Má vše, co by   měla mít a ještě o trochu   víc. Zpočátku mě nejvíce   zaujala lajdácká parta   vyšetřovatelů, která je v   přímém kontrastu s   precizním detektivem ze   Soulu. Po jeho příjezdu se   věci dají do pohybu.   Konečně se začne opravdu   pátrat, i když chvílemi to   tak nevypadá, přesto nic   není ztraceno. Navíc se tu   naskytne spousta kuriózních   scén. Některé z nich mě   dokázali upřímně   rozesmát. Děj ubíhal tím   správným tempem. Při   sledování se zvědavost   spolčila s nedočkavostí,   až jsem si ani nevšiml, že   příběh nějak zvážněl.   Ten přechod působil tak   přirozeně. S každou další   minutou, jež se blížila ke   konci, jsem stále tápal.   Neměl jsem sebemenší   tušení kdo by mohl být tím   vrahem. Doufal jsem, že jeho   identita bude v samotném   závěru odhalena. A ejhle!   Chyba lávky. Vše skončilo   tak, jako v realitě. Zbyl jen   jeden velký otazník a   zvláštní pocit   rozčarování, který jako by   přímo vyzařoval z   osamělosti a sklíčenosti   hlavního hrdiny v poslední   scéně, v posledním   okamžiku nezvratného   vyhasnutí naděje. I takhle   příběhy končívají -   naštěstí.

Opravdu výborný film. Je   sice pravda, že pro   běžného konzumního diváka   tento film moc není, ale   myslím si, že to ani neměl   být a vlastně ani nemohl.   Během filmu je velmi   zajímavé sledovat změny   chování dvou hlavních   detektivů, na kterých je s   přibývajícími vraždami   vidět, jak jim případ   přerůstá přes hlavu. Film   pak posouvá výše ještě   opravdu skvělá kamera.

Každý film tohoto nadaného   korejského filmaře je do   jisté míry velkým   překvapením. Vybírá si na   první pohled tradiční   náměty, ale pod jeho   režijním vedením se tato   rutina přeměňuje na   precizně vybroušený klenot.   Podobně jako ve filmu   "The Host" i zde   přistoupil k již   profláklému žánru zcela   svěže a neotřele. Vcelku   všední detektivní příběh   se tak mění na zoufalé   pátrání několika povahově   zcela rozdílných policistů   po vrahovi žen, který však   stále uniká. Snímek je až   neuvěřitelně vtipný, ale   má ten dar, zmrazit úsměv   na rtech a změnit ho na   padlou čelist, či šokovaný   škleb. Postavy jsou   perfektně napsané a ještě   lépe zahrané. Příběh se   neustále vyvíjí a Bong   odhaluje své karty pomalu,   ale s takovou razancí a   nemilosrdností, že nejeden   filmový fanda může   zajásat. Tenhle film není na   efekt, je to poctivé řemeslo   dělané s láskou a   upřímností k filmovému   vyprávění. Nejenže chcete   znát vrahovu totožnost, Vás   baví sledovat i její   odkrývání...a právě o tom   to celé je, o bezmoci,   blbosti, beznaději a   poctivosti. A má to koule.

Super 100%
Sú asi tri oficiálne   pokračovania filmu mlčanie   jahniat,ale ani jedno nie je   jeho   pokračovaním.Pokračovaním   filmu mlčanie jahniat je   práve tento kórejsky   film.Snímok je natolko   presvedčivý a podmenivý,že   ja som ho videl asi 50krát a   nie a nie sa ho nabažiť.Áno   toto je to pravé   orechové,čo na týchto   filmoch o vrahoch hladám a to   je ten správny strach z noci   a predstavy že práve po   tvojich stopách sa vydal   strašlivý vrah,ktorý sa   skrýva v temnom hustom lese a   blíži sa k tebe ako   vlkodlak.Nie ja nechcem   žiadných amerických super   vrahov,ani géniusov tipu   SAW.Tento film je práve to   čo potrebujem cítiť.

Film natočený na základě   skutečných událostí z let   1986-1991, ve kterém můžeme   sledovat vyšetřování   série brutálních vražd a   na pozadí těchto událostí   i společenské klima v Koreji   té doby, neustálý výcvik   obyvatelstva na eventuální   válku, vyšetřování   policejní brutality a   vynucování přiznání, jež   bylo zobrazeno i v hlavní   dějové linii. Dramatické   scény měly tu správnou   atmosféru, umocněnou hudbou.   Kamera tradičně asijsky   výborná, zejména co se   týče kompozice jednotlivých   záběrů. Herecky dobře   ztvárněné charaktery a   jejich postupný přerod,   patrný zejména v poslední   dramatické scéně. Jeden z   policistů, v průběhu   celého filmu, neustále   hovoří o své schopnosti   intuitivně odhadnout,   pohledem z očí do očí, kdo   je vrahem. Toto dostává na   významu hlavně až při   zcela posledním záběru.   Dlouhým pohledem do kamery   jakoby hledal pachatele,   těchto neobjasněných vraž,   mezi diváky, může to být   kdokoliv z nich. Ale snad   právě proto, že se film   snaží popisovat skutečnost   je celkový dojem poněkud   rozpačitý. Dva z   kriminalistů, jenž neustále   vymýšlejí prapodivné   teorie a v touze po slávě a   uznání používají poněkud   nekalých metod, od   neortodoxních výslechů až   po falšování důkazů,   působí jako by do pěti   neuměli napočítat, a někdy   se i tak chovají. Civilní   obyvatelstvo totálně   ignorující jakékoliv   příkazy policie. Vadila i   poněkud nesouvislá linie a   návaznost děje mezi   jednotlivými vraždami. Tak   trochu mně to připomínalo   metodu časosběrného   dokumentu. V konečném   výsledku však klady   převážily nad zápory. Mimo   již výše zmíněné, jsem   ocenil i absenci nekonečných   automobilových honiček,   zběsilých přestřelek,   monstrózních výbuchů a   nepřítomnost nějakého   geniálního detektiva,   typických znaků made in USA.   O tom, že snímek má   výpovědní hodnotu   především pro korejského   diváka, jelikož tento   případ se těšil značné   mediální pozornosti,   svědčí i fakt, že se stal   v Koreji v roce 2003 třetím   divácky nejúspěšnějším   filmem, a to i v takové   konkurenci celosvětově   komerčně úspěšných   filmů jakým byly filmy Pán   prstenů:Návrat krále,   Matrix Reloaded či místní   Old Boy.

Velmi zvláštní. Celkový   dojem výborný, ale některé   scény mi připadali jak   grotesky co se natáčely na   začátku minulého století.

Film s neznámými reáliemi a   naturou lidí. Musím sice   uznat, že je kvalitně   natočen, ale celkem jsem se   nudil, konec-nekonec mě   dostal. Nic pro   "normálního"   diváka.