FDb.cz - filmová databáze

O Jimu Carreym je všeobecně   známo, že je skvělý komik a v   komediích většinou   bezkonkurenčně září. Ale co by   se stalo, kdyby byl obsazen do   thrilleru? Opravdu to chcete   vědět? Pokud ano, tak film   Číslo 23 se zdá být jasnou   volbou, protože jen tady se   odhalí jeho nevídaný herecký   rozsah. Vše působí dojmem,   jako by bylo předem promyšleno   a záměrně propojeno. Příběh se   zpočátku může tvářit nevinně,   ale postupně mysteriózní   základy vystupují výrazněji do   popředí, jak celá atmosféra   zvolna graduje až do samotného   finále, které nechává divákovi   volný prostor k tomu, aby on   sám zaujal nějaké stanovisko.   Jenže právě v tom to je! Vaše   přesvědčení o možném a   nemožném bude možná nenápadně   narušeno. Přinejmenším to   člověka přiměje se zamyslet   nebo poohlédnout po čísle 23   kolem sebe. A výsledek? U mě   bohužel žádný. Taky jsem se   pokusil sečíst, odečíst a   jinak si pohrát s mým datem   narození, ale nepovedlo se.   Tím se jen potvrzuje stará   pravda o tom, že člověk vidí   jen to, co vidět chce nebo v   co je ochoten věřit.   Každopádně skládám Carreymu   vřelý dík za to, že přijal   tuto nabídku. Vážná role se u   něj stala příjemnou a dokonce   mimořádně povedenou změnou.   Snadno jsem se ponořil do   světa, jenž byl vytvořen v oné   knížce, která hlavnímu   hrdinovi změnila život.   Postava detektiva působila   zvláštním dojmem. Klidně bych   podobný charakter uvítal i v   jiném filmu s Carreym. V   podstatě Číslo 23 je přesně   tím filmovým kouskem, který   dokáže více než jen oslovit...

Novější verze seriálu 24 hodin?
Ani náhodou! Sice hlavní   hrdina je také v časovém   presu, také se snaží zachránit   svou dceru, ale to jsou asi   jediné hlavní společné znaky.   96 hodin je na rozdíl od   zmíněného seriálu daleko   poutavěji natočené. Od   okamžiku, kdy únosci vtrhnou   do pokoje dívek, započne   podívaná, která rozdmýchá   neutuchající napětí. Sympatie   s hlavním hrdinou postupně   rostou víc a víc. Není divu,   když se role chopí tak skvělý   herec, jakým bez pochyb je   Liam Neeson. Ten opět vnesl do   filmu svůj typický, mírný,   nevtíravý, ale zároveň velice   silný herecký styl. Všechno   jsem mu uvěřil - teda, skoro   všechno. Některé akční scény   byly lehce nedůvěryhodné.   Nemyslím pojetím, ale tou   drobnou chybou, jak z Bryana   tvůrci udělali pana   Nezranitelného. Pár ran utržil   až ke konci, čímž to moc   nezachránili. Jinak ale nemám   co bych vytkl. Z obyčejného a   několikrát už použitého námětu   bylo získáno víc, než jsem   mohl doufat. Senzační práce.

Průměrná komedie, která ale   nemusela skončit jako   průměrná, protože nápaditostí   rozhodně překypuje. Jenže to   samo o sobě bohužel nestačí.   Někdy jsou vtípky vyvedeny do   hloupého extrému až se chce   člověku nad tím nevěřícně   zakroutit hlavou. To ale   nejspíš byl záměr, předvést   lidskou stupiditu ve vší   parádě. Dalo by se to taky   pojmout jako menší exkurze   nebo nahlédnutí do vzdálené a   možné budoucnosti. Jen ale   doufám, že v případné realitě   to bude bez elektrolytů. I   když ty byly jediní, kteří mě   dokázaly slušně pobavit.

Miluju černý humor a v podání   rodiny Addamsových není co   řešit. Živelný a charismatický   Gomez tvoří s tajuplnou až   uhrančivou Morticií naprosto   dokonalý pár, jako kdyby jeden   pro druhého byly stvořeni už   od počátku věků. Stejně   neodlučitelně působí   sourozenci Pugsley a   Wednesday, kteří se pokouší   jeden druhého, co nejvíce   zmrzačit nebo v tom „lepším“   případě zabít co   nejbolestivěji. Kromě nich se   v sídle Addamsů nachází rovněž   Morticiina matka, sluha Lurch   a Věc. Avšak přesto zde schází   jeden důležitý člen rodiny a   to Gomezův bratr Fester o němž   je skoro celý děj, což vůbec   není na škodu. Film není   ochuzen ani o dojemné scény,   atmosféru, malou zápletku i   lásku. Vše je samozřejmě   podáno v nezaměnitelném stylu   Addamsových.

Pokračování rodiny Addamsových   je velice zdařilé. Ačkoliv se   tu objevují vtípky a nápady   podobné těm z předchozího   dílu, tak přesto si film   zachovává svoji jedinečnou a   originální tvář. Navíc máme   možnost vidět některé členy   rodiny ve zcela nových   situacích. A právě na tom je   snímek postaven. Pokouší se   divákovi zodpovědět co nejvíce   otázek, které si možná položil   po shlédnutí prvního filmu. A   jestli se mu to daří?   Samozřejmě, že ano. Rodina   Addamsových se rozrostla o   novorozeně Puberta, ubránila   se dalším intrikám, které byly   spřádány svůdným psychopatem   (mimochodem postava černé   vdovy Debbie mi v příběhu   perfektně sedla) a snad   úspěšně odolá i toku času.

Po vizuální stránce nejde nic   vytknout. Pestrost Alenčina   světa je znatelná v každé   scéně. Jen mě mrzí, že se   tvůrci až tak upnuli k příběhu   a opomněli na Říši divů jako   takovou. Myslím si, že by film   lépe vynikl, kdyby se našlo   více scén, které by diváka o   něco podrobněji provedly všemi   možnými i nemožnými zákoutími   tohoto světa. Jinak je to   velice zdařilá fantasy   pohádka. Líbilo se mi, jak se   tváře některých postav   podobaly svým dabérům (v   původním znění). Rovněž   chválím některé nápady, které   film oživují a přitom jej   nijak nestahují k pokleslému   klišé. Avšak přesto musím   dodat, že bych více ocenil,   kdyby Tim Burton raději   zfilmoval American McGee's   Alice. Bylo by to pro mnohé   příjemné překvapení a možná,   že také oživení.

Původně jsem si myslel, že   půjde o další americkou   slátaninu a ejhle! Opak byl   pravdou. Byl jsem velice mile   překvapen, protože tenhle film   má co nabídnout. Ať už   smysluplný děj, občasnou   symboliku nebo samotnou   hloubku. Rozhodně to není   ztráta času.

Předem podotýkám, že jsem   knihu nečetl, ale v porovnání   s filmem "Šifra mistra   Leonarda" je to přeci jen   malý pokrok. Děj i mystika   nezmizela. Atmosféra filmu a   jeho "skrytý" význam   je hnacím pohonem celého dění.   Ale stále ještě tomu něco   chybí k dokonalosti.

Chtěl jsem dát vyšší   hodnocení, ale připadá mi, že   tvůrci plně nevyužili   potenciál námětu. Určitě by se   z toho dalo vytěžit víc.   Nechci však jen kritizovat.   Robert De Niro byl zde v   neobvyklé roli. Vždycky se mi   s jeho jménem vybavil nějaký   mafián nebo zločinec. To se   ale díky tomuto snímku   změnilo. Mickey Rourke taky   předvedl solidní herecký   výkon. Celkový dojem je   poměrně slušný, ale neodpustím   si dodat, že mohl být ještě o   něco lepší.

Poslední řada je u konce a jak   se zdá, tvůrci ji ukončili   hned ve velkém stylu. Pan   Pohlreich vyrazil do Ameriky,   ale největší muka prožíval v   Česku. Nevadí mi, že nadával a   nekrotil se. Z vlastní   zkušenosti vím, že mnoho   kuchařů nejde pro ostré slovo   daleko, když jsou pod tlakem,   který je během výdejů jídel   zcela běžný. Ženy holt   stresové situace zvládají o   něco lépe, ale zpět k   "Ano, šéfe". Věřím,   že za dobu své existence   přispěl svým dílem k jistému   zlepšení. A rozhodně patří   mezi ty nejprospěšnější   televizní pořady. Navíc pan   Pohlreich gastronomii opravdu   rozumí, jedná s lidmi na   rovinu a je mistr svého   řemesla, což se nedá říct o   "kuchaři" Babicovi.   Tenhle pořad mi bude chybět.

Výtečné DVD! A nemyslím si to   jen proto, že Apocalyptica   patří mezi mé nejoblíbenější   skupiny. Obsah tohoto nosiče   je doslova nabitý hudbou.   Nechybí zde záznam živého   vystoupení, kde jsou skvěle   podány ty největší hity včetně   nezapomenutelného songu Hall   of the Mountain King nebo   cover verze Nothing Else   Matters. Další věc, která   potěší, je velice pestrá   směsice videoklipů. Finy zde   pěvecky doplňuje ne jedna   hvězda - Ville Valo (HIM),   Lauri Ylönen (The Rasmus),   Nina Hagen a mnozí další. A   jako povedená tečka na závěr   může posloužit krátký dokument   z turné. Celkově tak DVD   působí bezchybným dojmem,   poněvadž má vše, co by mělo   mít - záznam z koncertu, promo   videa a dokument. Víc není   třeba dodávat. Snad jen trochu   teskné - kéž by takové složení   měly také DVD nosiče jiných   skupin.

Starý známý příběh v novém obalu
Ano, je to tak. Příběh   originalitou neoplývá, ale je   tak skvěle podán, že ve vás   vzbudí dojem originality. Což   ale není nikterak na škodu.   Atmosféra filmu je bez diskuzí   jedinečná, stejně jako   soundtrack, jenž celé dění   vhodně dokresluje. Netrvalo mi   dlouho a začal jsem s   obyvateli Pandory   sympatizovat. Jejich zvyky,   jejich svět - vše vypadá tak   reálně, že to ve vás málem   vyvolá věrohodnost... je   vidět, že technologie pomalu,   ale jistě dosahuje svého   vrcholu. Věřím, že film Avatar   se jednou nesmazatelně zapíše   do historie kinematografie.

Sedm hvězd dávám tomuto snímku   především proto, že ukazuje   divákovi bez jakýchkoliv   servítek co se na zvláštních   školách doopravdy děje. Rovněž   si myslím, že by jej měli   vidět nejen dospívající, ale   také úředníci z některých   měst, kteří plánují tyto děti   přesunout na učiliště. Prý z   důvodu, aby nedocházelo k   diskriminaci, což považuji za   hloupost. Jediní kdo na to pak   doplatí, budou studenti, jenž   budou mít vážný zájem o   studium.

Ačkoliv jde o televizní   zpracování, tak určité kvality   tenhle dvojdílný snímek   bezesporu má. Příběh je dobře   vyprávěn, herci se většinou   svých postav taky dobře   chopili. Hlavně Patrick   Stewart v roli kapitána Achaba   je jak (vel)ryba ve vodě. Jeho   posedlost sálá z obrazovky   přímo na diváka. Ani na chvíli   není pochyb o jeho   pomstychtivosti, která nezná   hranic ani ústupků. To se taky   několikrát projeví v   rozhodnutích a činech, kdy   Achabova nesmlouvavost je   nejznatelnější ve sporech s   panem Starbuckem. Navíc vůbec   nevadí, že se vše odehrává   "jen" na moři. Pořád   se něco děje, takže honba za   bílou velrybou dokáže upoutat   pozornost, probudit potřebnou   touhu spatřit tu   "zákeřnou zrůdu",   jež zmrzačila kapitána. Ovšem,   když už se blíží závěr a   velryba se ukáže, tak ke vší   smůle očekávaná velkolepost se   nedostaví. Bohužel v době   vzniku nebyly vizuální efekty   na tak vysoké úrovni jako dnes   a je to hodně znát. Chtělo by   to kvalitní remake se vší   parádou, která k tak   impozantnímu příběhu patří.   Snad se jednoho dne dočkáme.

Nejedná se o špatnou   komiksovou adaptaci, ale   zároveň o nic přelomového.   Mezi určité klady, na které je   dobré upozornit, patří   dozajista jak hudba a efekty,   tak i nenáročný příběh. Trochu   to kazí absence nových nápadů,   ale co naplat. Zkrátka, jde o   další snímek, jež se dá s   klidem zařadit mezi večerní   oddechovky.

Choking Hazard není tak špatný   film jak by se mohlo zdát, ba   právě naopak! Nápad se zombie   myslivci je originální stejně   jako některé neotřelé hlášky a   vesměs dobře zvolený   soundtrack. Když se na film   člověk dívá s nadsázkou a bere   to jako českou parodii a nic   víc, tak se může dobře   pobavit. Kromě toho, kde jinde   byste měli možnost vidět   Jaroslava Duška jako zombie   filozofa?!

Další hororová komedie z   devadesátých let. Sice nejde o   nic světoborného, ale svému   účelu film poslouží. Pár   hlášek se tu najde, stejně   jako triků. Červi útočí,   působí v městečku paseku, ale   že by svým řáděním nějak   zvlášť zapůsobili, to se říct   nedá. Pokud hledáte nenažrané   příšerky (právě z minulého   století), tak vám nejlépe   poslouží staří známí Critters.

Comeback je vcelku povedený   seriál. Sice ne každý díl   dokáže spolehlivě rozesmát,   ale pestré blázniviny postav   umí potěšit. Hlavně Ozzák je   největší sympaťák a tahoun   seriálu. Avšak s nástupem   každé další řady se nám   vytrácí ono původní kouzlo. Ač   nápadů (čím dál tím víc   absurdních, což je spíše klad)   je stále dost, nestačí to na   udržení laťky, kterou si   seriál sám sobě stanovil.

Dnes už nejsou Critters tak   známí a oblíbení jako dříve.   To nic ale nemění na tom, že   si vydobyly své místo.   Rozhodně patří do klasiky   hororů z 80. let. První díl je   toho důkazem. Navzdory toku   času si zachoval svou   atmosféru a do jisté míry i   jedinečnost. Pravda, film   působí na dnešního diváka více   zábavně než děsivě. Co se ale   musí nechat je fakt, že se ve   filmu neobjevuje tolik   amerických klišé jak to   bývávalo běžné a vizuální   efekty na tu dobu jsou také   poměrně slušné.

Druhý díl Critters je vcelku   hodnotným pokračováním.   Ačkoliv se tu najde pár   nedostatků, tak nejde o nic   zásadního. Jen nedokážu   pochopit záměr tvůrců, co se   týče postavy šerifa Harva.   Změna z lenivého zbabělce na   největšího frajera mi moc   nesedí. Stejně jako dalších   pár věcí, ale jak jsem napsal   výše, jde jen o drobnosti.   Brad Brown je zpět a s ním i   dvojice lovců Crittters – Ug a   Lee. Mimochodem, ti mi   nepatrně a s jistou nadsázkou   připomínají jakési předchůdce   Mužů v černém.

Třetí pokračování se zdá být   odpočinkovou sci-fi komedií.   Hororové prvky jsou opravdu   minimální (jestli vůbec).   Nějak zvlášť to ale nevadí.   Critters žerou jako za mlada,   pokud se to tak dá říct.   Zmatkař Charlie je taky zpět a   tentokrát v novém hávu a s   novým elánem. Stále se jedná o   solidní zábavu.

No, tak tento závěrečný snímek   ve mně probouzí rozpaky,   protože jsem si Critters   velice oblíbil, ale kvalita s   každým dalším dílem postupně   klesala až dopadla na dno   čtyřky. Je zde znatelné větší   kolísání. V první půlhodině   jsem si ani nebyl jistý, zda   je to opravdu film o Critters,   zatímco v té závěrečné jsem se   málem přistihnul při vzpomínce   na předchozí díly. Opravdu je   to škoda. Vesmír a základna   Teraconu jako prostředí děje   mě moc neupoutalo, ale i tak   můžeme jen doufat, že se najde   nějaký režisér, který by se s   chutí ujal remakeu nebo jiného   zpracování této hladové a   žravé klasiky. Nové díly s   větší kvalitou by ji mohly   oprášit a možná vzkřísit.

Jack Nicholson v roli svůdného   ďábla exceluje na plné čáře.   Podobný výkon podává i trio   dam, které se nechá od Daryla   Van Horna svést. Žádná složitá   zápletka (to by se ani možná   nehodilo), jen příjemná   podívaná, která je místama   okořeněna trefným humorem a   atmosférou té doby. Můžu jen   směle doporučit!

Působivý film... ukazuje jak   děsivá doba byl středověk.   Krom toho děj má celkem svižný   spád a fakt, že se zakládá na   pravdě, filmu jen a jen dodává   na důvěryhodnosti. Jeho   zhlédnutí určitě není ztrátou   času.

Zbožňuju fantasy filmy a   tenhle vyniká především tím,   že je zasazen do součastnosti,   což trochu vybočuje ze   zavedených standardů. Efekty   jsou úžasné a občas i nápadité   o tom není sporu, ale co mě   hodně mrzí je ta   předvídatelnost jak celý   příběh "skončí".   Žádná složitá zápletka ani   opravdový zvrat. Prostě   klasická americká   odreagovačka. A vlastně, proč   ne? I filmy takového typu jsou   občas zapotřebí.

Jeden z mála televizních   pořadů, který má smysl.   Umožňuje obyčejným a   talentovaným lidem snadněji se   prosadit. Ne všichni se totiž   dokáží sami vyškrábat až na   výsluní. Jistě, dalo by se   namítnout, že jen pár jedinců   se později uchytí, ale jak kdo   naloží s nabytou popularitou a   nabídkami, jež se mu dostanou,   je jen a pouze na něm. Tahle   soutěž poskytuje šance, ne   hotovou kariéru. Zároveň si   ale cením kvality ČSMT. Na   rozdíl od hloupé Talentmánie   se drží na vyšší kvalitativní   úrovni. Zde se hledají   skuteční talentovaní lidé a ne   cvoci kvůli vysoké   sledovanosti. Porota má leckdy   bystré poznámky. Ve složení   Jaro Slávik, Lucie Bílá a Jan   Kraus (1. série)/Martin Dejdar   (2. série), zdá se, že jde o   nejpestřejší výběr odborníků.   I když musím namítnout, že v   letošním ročníku bylo zbytečně   moc zpěváků/zpěvaček. Porota   by se měla spíše zaměřit na   výraznější a ojedinělé   talenty. Například mi v   semifinálových kolech chybělo   hned několik favoritů, kteří   museli odejít a přenechat   místo někomu, kdo zazářil ve   zpěvu, což je velká škoda.   Jinak se ale nedá moc   vytknout. Velice mile mě   překvapilo velké finále, kde   vyhrál Atai Omurzakov z   Kyrgyzstánu. Jsem rád, že se   nepotvrdila moje obava, že   čeští a slovenští diváci   nedopustí, aby se výhercem a   vlastně také zástupcem České a   Slovenské republiky v Las   Vegas, stal cizinec. Atai   dokázal tanec spojit s uměním   tak obratně a s citem, až to   člověka zamrazilo. Stal se   oprávněně vítězem, ale   zajímavé je, že soutěž znovu   vyhrál někdo, kdo předvedl   netradiční věci s tělem. V   prvním ročníku to bylo duo Dae   Men, teď Atai, tak doufám, že   příště zvítězí talent, jenž   bude spojený především s   kreativitou ducha než těla.

Tenhle druh filmů zrovna   dvakrát nemusím, ale Čínská   čtvrť upoutala moji pozornost   od samého začátku. Nevím   přesně čím to je, ale snímek   má zvláštní atmosféru, jež v   divákovi probudí čirou   zvědavost a zvláštní napětí.   Jack Nicholson se v hlavní   roli znovu ukázal jako mistrný   herec. Za další trumf lze   považovat samotný závěr filmu.   Vše působilo drsně, ale   zároveň realisticky. Skvěle   odvedená práce!

Druhý díl trilogie mě trochu   zaskočil ve své filmové   podobě. Ona výjimečná   atmosféra, která byla znatelná   v Noční hlídce se trochu   vytratila. Je škoda, že byla   zastíněna Hollywoodským   pojetím. Rovněž se mi zdálo,   že hudba byla do některých   scén zbytečně vtěsnána. A   chaos o kterém tu spoustu lidí   mluví, bych přisuzoval   zbytečně častému střihu a   neznalosti knih. I když je   pravda, že film není zfilmován   přesně podle knižní předlohy.   Což je ale v tomhle případě   dobře. Bekmambetov si skvěle   pohrál s celým příběhem a   vnesl do něj svoje vlastní   nápady nebo různá vylepšení.   To se odrazilo nejen v ději,   ale i v akčních scénách, které   originalitou opravdu vynikají.   Snad se brzy dočkáme závěrečné   Šeré hlídky.

Poutavý příběh, vlídné napětí,   žádné uřvané lekačky a trocha   poezie. I takhle by se dal   shrnout film Ďáblova páteř. S   rouškou tajemna nabízí pestrou   podívanou pro každého, kdo   chce od podobného thrilleru   víc než jen upravené a stále   se opakující duchařské   příběhy. Zde můžou být   poodhaleny mnohé přízraky. A   to nejen ty nadpřirozené.

Světlu vstříc!
Já jsem se u téhle komedie   parádně bavil. Černý humor je   mi blízký a herecká dvojice   Dušek a Čtvrtníček zde neměla   chybu. Dobré hlášky a ukázka   nejen čecháčkovství byly   trefně pojaty. Myslím, že z   českých novodobých filmů   tenhle patří mezi ty   kvalitnější. Ostatní mi   připadají, že se vrací zpět   jen v trochu odlišných   podobách znovu a znovu a   znovu. Zkrátka doblba!