Páni kluci

Asi nejoblíbenější film mých dětských let.   A vždy se rád podívám na jeho opakování.   Velmi dobře zpracováno avynikající obsazení,   za mně 100%

Tohle je určitě jeden z nejlepších filmů pro   děti jaké kdy u nás kdo natočil. Tato   idylická rodinná komedie o tom jak by to   vypadalo kdyby se Tom Sawyer a Huckleberry Finn (a   možná i Mark Twain) narodili v Čechách je   vrcholem práce paní režisérky Věry   Plívové-Šimkové. Dětští i dospělí herci   jsou prostě vynikající a nejlepší z nich je   Iva Janžurová v roli tety Apoleny. Film má   úžasnou atmosféru a přímo z něj sálá   pohoda. Patřím do generace jíž byla určena   premiéra tohoto filmu ale užívám si ho stejně   i po dlouhých letech a desetiletích.

Spousta režisérů
se křižuje, když má dělat s dětmi, ale Věra   Šimková-Plívová si na tomto specifickém   žánru založila kariéru. Ne všechny filmy se   jí povedly na výbornou. Napadá mě třeba   Mrkáček Čiko, který byl trochu otravný.
Ve   snímku Páni kluci se ale vše sešlo, jak má.   Námět z dílny Marka Twaina, báječný   scénář Jana Procházky (Ucho, Kočár do   Vídně), skvěle ztvárněný hereckými   veličinami, k tomu sympatičtí dětští   hrdinové, nádherné lokace a vše orámované   dokonalou hudbou Petra Hapky.
Tenhle film se   prostě neomrzí.

Bomba, zase jsem tento film po dlouhé době   viděl a působí na mě furt jako na malýho   kluka. Tenhle film si nikdy nenechám ujít a   stále mě vrací do dětských let, do dob   prázdninových dobrodružství. Herecké výkony   všech úžasné, jedna z nejlepších komedií v   české kinematografii.

Tohle je jeden z nejlepších filmů pro děti,   který byl kdy natočen. Na hercích je vidět,   že si natáčení vyloženě užívají a   výsledek je skvělý.

Svět pánů kluků
Pohodový film o světě pánů kluků, výborná   je ve filmu hudba Petra Hapky, PANA HUDEBNÍHO   SKLADATELE, který složil geniální hudbu k   mnoha filmům.
Písnička, která zazní v   seriálu "Nestůj a pojď , nestůj a pojď ,   nestůj apojď, my sme ti tři jak se   patří..." plně vystihuje klukovskou   rošťáckou atmosféru filmu o dobrodružstvích   party kluků. Jó to byly časy, kdy kluci lezli   po stromech, neznali počítače a jiné   vymoženosti a uměli prožívat všelijaká   dobrodružství, třeba na hradě! A vo tom to je.

Můj oblíbený dětský film, taková česká   verze Toma Sawyera, ale milá s krásnou krajinou   českého městečka,kde kluci vyvádějí své   roštˇárny.Skvělá je skákající tetička Ivy   Janžurové. Ten film má takovou poezii a pohodu   v sobě, že člověk zapomene na realitu, já   ano.

Můj oblíbený dětský film a koukám že se u   toho dospěláci baví stejně dobře, zvlášť   při výstupech P.Nárožného, nebo   I.Janžurové. Ten film nezestárne.

Je to opravdu pořádně dlouho, co jsem tuhle   českou klasiku viděl poprvé. A shodou různých   okolností také naposled. Tehdy mi bylo asi   tolik, kolik hlavním hrdinům a jejich   dobrodružství jsem si nadmíru užíval. A zdá   se, že něco z těch let ve mně přetrvalo.   Bavil jsem se totiž téměř stejně jako před   lety. Snímek na motivy knih Marka Twaina o   dobrodružstvích Toma Sawyera a jeho kamaráda   Huckleberryho Finna překvapivě natočila žena.   A musím vzdát Věře Plívové – Šimkové   všechnu čest – ani muž by totiž tenhle ryze   klukovský příběh asi nenatočil lépe. Trojice   hlavních hrdinů jsou samozřejmě mazaní   průšviháři, a proto je sledování jejich   všedních dnů skutečně nevšedním zážitkem.   Ať už se jedná o natírání plotu, honbu za   pochvalnými lístečky nebo školní tresty, vše   je to opravu povedená zábava. Všechno   samozřejmě vrcholí ve zřícenině hradu   Pokštejn a nálezem opravdového   pokladu…Výborné je též obsazení, ať už   jde o tetku Apolenku v podání Ivy Janžurové,   strýčka Václava Karla Augusty nebo Blikavého   Petra – Jiřího Lábuse. Nejvíce mě však   pobavila trojice učitelů Václav Lohniský –   Josef Somr – Petr Nárožný. To jsou opravdu   hodně parodizované figurky, jež (samozřejmě   úmyslně) řádně přehrávají a působí   úžasně groteskním dojmem. Stejně jako   Lopatovo „pantomimické představení o dobytí   Pokštejna“ či jak to své veledílo nazval:-).   K tomu klasicky výborná hudba Petra Hapky   (včetně ústřední Nestůj a pojď). A navíc   ta doba! Začátek (potažmo první   půle)dvacátého století jest pro mě asi   nejvděčnější období, co se českého filmu   týče, obzvláště když je zaměřen na   klukovská dobrodružství. A je úplně   vedlejší, jestli jde o Obecnou školu, Bylo nás   pět nebo právě tuhle věc. Všechny jsou   výborné.

Já se u tohoto kousku vždycky zasměju. Je to   takový český Tom Sawyer. Ovšem je třeba   dodat, že výborně natočený film pro celou   rodinu.