Naprosto osvětleno

Jedna z nejnudnějších road movie, co jsem   viděla, dokonce nefunguje ani jako naučně -   poznávací, neboť krásy Ukrajiny jsou našinci   silně povědomé a Wood se tváří stejně, jako   šílený Kevin z městečka Sin City. Bohužel,   navzdory názvu zůstává napůl ve stínu i   vážnější druhá polovina - zdá se, že Liev   ve snaze o vylepšení přisypal ingredience,   které základní aroma nakonec přerazily...

Naprosto osvětleno
Dobré drama, které nabídne poměrně zajímavý   děj s občasnými záblesky lehkého humoru.   Musím uznat, že dobrodružný výlet po   Ukrajině v Trabantu byl určitě nápaditý. V   průběhu děje se dozvídáme, že celý   příběh má daleko hlubší význam. Je jen   trochu škoda, že ke konci film ztrácí humor,   který měl na začátku, a působí tak dost   ponuře.

Súhlasím, že to je trochu netradičný film z   americkej produkcie, s množstvom zábavných   scénok a vtipných hlášok, ktoré sú však   vhodne zakomponované vzhľadom na prebiehajúci   dej. Film navonok pôsobí ako "road   movie" komédia, no niektoré pasáže majú   trocha vážnejší charakter. Dobre som sa pri   jeho sledovaní pobavil. Odporúčam sledovať,   už len pre neobvyklosť tohto titulu.

Tak trochu jiný film než na jaké jsme zvyklí.   Neobvyklá road movie s ještě více neobvyklými   hrdiny. Ale rozhodně skvělá podívaná.

Tak tahle road movie se mi líbila opravdu hodně.   A to jsem to zpočátku ani nečekal, bál jsem   se, že to bude jen další bláznivá komedie o   střetávání dvou různých kultur. Jenže to   bylo milé, citlivé, vtipy byly jen tam, kde se   opravdu hodily. Jen pro našince působilo trochu   rušivě, že až příliš mnoho   "ukrajinských" exteriérů je nám   důvěrně známých. Takové pražské   Výstaviště jako Centralnyj vokzal... ale   budiž, to byla jen drobná piha na kráse, tohoto   pěkného filmu.

Tenhle výlet po Ukrajině, v zánovním trabantu,   mi sednul do nálady téměř dokonale.   „Slepec“ za volantem a na zadním sedadle jeho   pomatený pes jménem Sammy Davis Junior, Junior.   Tlumočník s mizernou angličtinou, ale ve   slušivé teplákové soupravě. A americký   vegetarián („To je nemocný nebo co?“ ) s   posedlostí ukládat věci do igelitových   pytlíčků. „Proč to děláte? - Možná mám   občas strach, že zapomenu.“ A potom se   najednou humor u kterého jsem si navíc   pochvalovala, jak si poslední dobou procvičuji   ruštinu .... změnil. Na hledání sama sebe   schované za hledání minulosti.Na vzpomínky,   které přinášejí smutek. Film asi nebude pro   každého a pro každou náladu, ale pro mě své   kouzlo měl.