Krvavý trůn

Tuhle Kurosawovu noční můru   mám možná vůbec nejradši.   Neskutečně tíživá,   vpravdě macbethovská   atmosféra, démonický   Mifune, mistrná práce s   dynamikou, kamerou i   hudebními vstupy a   nezapomenutelné scény:   Mifune probodaný tucty   šípů, jeho manželka   snažící se smýt z rukou   domnělou krev, ale hlavně:   lesní duch. Přízrak z   nejpřízračnějších, jeho   šepot i smích vyvolávají   mrazení v zádech, jeho   vzhled dává na frak   armádám pozdějších   filmových zjevení a   příšer ať už trikových   nebo skutečných. Na tenhle   snímek stojí za to kouknout   už jen kvůli němu.