Obsah filmu Křižáček
Režisér Václav Kadrnka patří k nejoriginálnějším českým tvůrcům současnosti. Jeho celovečerní debut Osmdesát dopisů (2011) se dočkal světové premiéry na Mezinárodním filmovém festivalu Berlinale, s úspěchem se promítal na celé řadě dalších světových přehlídek a jeho autor si za něj z Cen české filmové kritiky odnesl titul Objev roku. I druhý Kadrnkův celovečerní film se originálně dotýká vztahu otce a syna, byť tentokrát zcela jiným způsobem. Zatímco v Osmdesáti dopisech se režisér soustředil na perspektivu syna (a jeho matky), kteří se v komunistickém Československu snaží získat všechna nutná povolení k cestě za druhým z rodičů na opačnou...
Režisér Václav Kadrnka patří k nejoriginálnějším českým tvůrcům současnosti. Jeho celovečerní debut Osmdesát dopisů (2011) se dočkal světové premiéry na Mezinárodním filmovém festivalu Berlinale, s úspěchem se promítal na celé řadě dalších světových přehlídek a jeho autor si za něj z Cen české filmové kritiky odnesl titul Objev roku. I druhý Kadrnkův celovečerní film se originálně dotýká vztahu otce a syna, byť tentokrát zcela jiným způsobem. Zatímco v Osmdesáti dopisech se režisér soustředil na perspektivu syna (a jeho matky), kteří se v komunistickém Československu snaží získat všechna nutná povolení k cestě za druhým z rodičů na opačnou stranu železné opony, v Křižáčkovi je klíčové hledisko otce. On se vydává za svým uprchlým synem, on sbírá střípky nejistých svědectví, interpretuje nalezené stopy, stále víc se utápí v pochybnostech a nejistotě, jeho víc a víc sžírá krutá představivost. Hlavní postava určila i obrazový formát snímku v poměru 4:3. „Chtěl jsem vytvořit tunel, který by podpořil otcův stav, jeho osamělost a úzkost. Schválně jsem mu nechával více prostoru nad hlavou, jako by na svých bedrech nesl velkou tíhu,“ vysvětluje Kadrnka svůj tvůrčí záměr. Ze stejného důvodu také režisér divákovi v první polovině odpírá pohled na nebe. K silným motivům filmu patří překračování, ať už ve formě vstupování či odcházení, potažmo dospívání. Práh (jak je nejvýrazněji vidět ve scéně s padacím mostem) totiž může světy stejně tak snadno spojovat jako rozdělovat. Prahem svého druhu, sítem i filtrem zároveň, se ve filmu stávají také hojně užívané draperie, opony a pláště – jako polopropustné membrány něčemu dovolují prostoupit, jinému ne. Ke vzniku díla Kadrnku inspirovala epická báseň Jaroslava Vrchlického Svojanovský křižáček. Snímek se natáčel výhradně v italských exteriérech a svoji světovou premiéru zažil v rámci hlavní soutěže letošního karlovarského festivalu.
Jaroslav Sedláček
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
Související odkaz
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 21.9.2022
Křižáček je určen výhradně klubovému publiku. Pochybuji, že by konzumní diváci vydrželi film shlédnout až do konce. Já to mám tak půl na půl. Je velká škoda, že film není černobílý, ztratily by se tak nevěrohodné reálie, které na mě jako středověk moc nepůsobily a nebyl by tak ani vidět ten televizní obraz, i když byl snímek natočen v klasickém tv ořezu 4:3. Samotný příběh, kde Karel Roden putuje krajem a hledá svého syna má zvláštní atmosféru, ovšem některé strojové dialogy vyloženě šustí papírem a scéna s předávání mince v dětských rukách je nekonečně zdlouhavá. Největší klady spatřuji ve zvuku (zpěv ptactva) a v meditativní hudbě Ireny a Vojtěcha Havlových (soundtrack mám doma na vinylu), pasáže na violoncella mě chvílemi připomínala Vladimíra Godára v Záhradě. Každopádně mezi novodobou českou kinematografií je Křižáček úplně jinde.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 8.1.2019
Tyhle filmy bývají náročné. Ta baladičnost a poetika. A nesmíte u něj usnout, tak jako já. A když jsem se probral, věděl jsem stejný prd o čem to je, jako ti, kteří bděli.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 7.7.2018
Zajímavá na tomhle filmu byla místy pouze kamera. Jinak to bylo natočeno úplně zbytečně. Jak tohle může dostat nějakou cenu?
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 30.6.2018
Ne, tohle se fakt nepovedlo. Je to dlooouuuheee, je to nevypovídající, je to zbytečné. A poslední scéna s předáváním mince, jakkoliv měla být podobenstvím, pohled na ty pomalé dětské ruce mě už docela vytáčel. Prostě je to jen pokus o umělecké dílo. Avšak každé umělecké dílo je vnímáno subjektivně. Toto mě neoslovuje.
Reklama
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 4.8.2017
Křižáček - film z jiného světa - ze světa absolutn
Křižáček režiséra Václava Kadrnky není rozhodně filmem pro komerční diváky. Zajímavé je, že i artoví diváci i filmoví kritici se dosti různí, při hodnocení tohoto filmu.
Film byl natočen volně podle literární předlohy Jaroslava Vrchlického Svojanovský křižáček, historické období - středověk, začátek 13. století, hlavními postavami jsou rytíř Bořek ze Svojanova a jeho devítiletý syn Jeník. Malý Jeník ovlivněný pověstmi o dětských křížových výpravách se rozhodne utéci z domova, aby se přidal k dětské křižácké výpravě a osvobodil Jeruzalém.
Jeho otec se vydává po jeho stopách, aby syna dovedl zpátky domů. Cestou potkává několik lidí, kteří mu sice podají nějakou informaci o jeho synovi, ale jediný, kdo mu opravdu pomůže je mladý rytíř, který je oddán svaté myšlence a chce se přidat k výpravě k osvobození Jeruzaléma.
Děj je tedy velmi jednoduchý, u Křižáčka je však daleko důležitější to, jak byl tento film natočen než to, o čem pojednává.
První je do očí bijící velmi rozvláčné tempo. Pár akčních momentů se ve filmu také najde, ale celkově se film odvíjí velmi, velmi pomalu. V kontextu s tím drží linii minimum dialogů a naprosto úsporná mimika všech postav, ať už ve významnějších či vedlejších rolích.
Vizuální stránka filmu mně osobně ladila s celkovým rozpoložením či náladou snímku, i když jsem hned v prvních minutách projekce želel, že Křižáček neběží na nějakém výpravnějším formátu, ale pouze na 4:3. Dobře, může to být moje zhýčkanost některými historickými opusy, ale pokud je i tato strohost formátu uměleckým záměrem, OK. Navíc překvapí čistota zpracování - o syrovosti a krutosti středověku asi nikdo nepochybuje, mnozí filmaři hrají na tuto notu a dávkují divákům porce násilí, špíny a hnusu. Křižáček zůstává čistý (téměř).
Kamera, byť se mi nezdá nijak hravá či vynalézavá, ladí s celkovým podáním filmu - nelze jí upřít chvílemi i malebnost nebo působivé detaily, avšak dlouhé pomalé záběry převažují. Co mne oslovilo, byl hudební doprovod Ivany a Vojtěcha Havlových. Opět na minimalistickou notu, ale podle mého názoru působivé a nádherně doplňující celkovou atmosféru filmu.
Použité zvuky - byť nenápadně, ale dobře doplňují celkovou dějovou linku.
No a dostáváme se k jadérku věci - co chtěl autor svým dílem sdělit? Prvoplánově by se nabízela myšlenka charakterizovat určitou etapu středověku v souvislosti s dětskými křížovými výpravami. Nabízí se i hypotéza - film je paralelou s dnešní vlnou mladičkých fanatiků bojujících za jakoukoli víru.
Podle vyjádření autora se však jedná především o symbol dětství a dospívání, kdy i malé dítě, ztracené a opět nalezené zůstává rodičům neustále vzdálené.
Podobenství lze ve filmu nalézt mnoho - nejsem si jist, že se vždy jedná o režijní záměr - ale i když divák nachází své jinotaje v nejrůznějších scénách či detailech, lze to filmu přičíst jedině k dobru.
Někteří diváci porovnávají Křižáčka k filmům Františka Vláčila Markéta Lazarová příp. Údolí včel. To porovnání není vůbec na místě - cítím, že Václav Kadrnka nám přináší zcela jiné sdělení a navíc s použitím minima vyjadřovacích filmových prostředků (na rozdíl od zmíněných velkolepých historických opusů).
Co divák, to názor. Já osobně považuji Křižáčka za skvělý filmový experiment, který přes své neduhy a nedostatky má zcela jistě nárok na nepřehlédnutelné místo ve světě českého filmu.
PS: Křižáček je naprosto minimalistický film, za jehož možným neúspěchem v kinech může stát i minimální snaha zaujmout diváky (pokud se nenajde dost takových, které zaujme právě totální Křižáčkův minimalismus - pokud při projekci neusnou :o) ).
Hodnocení:
Přidáno: 7.7.2017
KŘÍŽÁČEK MNE V KINĚ KŘIŽOVAL.
MOJE PRVNÍ FILMOVÁ RECENZE aneb KŘÍŽÁČEK MNE V KINĚ KŘIŽOVAL.
Jsem milovníkem kvalitních filmů a nikdy jsem neuveřejnil žádnou filmovou recenzi na shlédnutý film. Nyní však jsem nucen udělat vyjímku. Na letošním MFF v KV (2017) měl film Křižáček světovou premiéru. Moc jsme se s manželkou těšili, neb Karla Rodena máme rádi a historická a poetická témata nás všeobecně lákají. To, co jsme však ve velkém kinosále hotelu Thermál zažili, byl pro nás šok. Nuda,nuda,nuda ! Jaroslav Vrchlický, podle jehož básně byl film volně inspirován, se v hrobě jistě obracel. Film o ničem. Inspirace Vláčilem patná v plynutí děje a statických obrazech, ale Vláčil je o něčem na rozdíl o Křižáčka. Roden nic nehrál a jistě jsou to pro něj nejsnadněji vydělané peníze v jeho kariéře. Záběry na jeho zarostlou tvář jsou dominantou filmu a po chvíli začnou nudit. Myslím, že za peníze České televize strávil Roden pěknou dovolenou na Sadinii a Apulii, kde se film natáčel. Film nezachránily ani záběry na pro nás exotickou sardinskou přírodní scénérii a ani krásní koně, na kterých se Roden projížděl ba ani meditativní hudba sourozenců Havlových. Toto je asi největší úlet i ředitele ČT pana Dvořáka, který evidentně vsadil jen na face Karla Rodena. V celém filmu se moudra nedočkáte. A jediný filozofující dialog mezi Rodenem a mladým křižákem, který jej doprovází na cestě za ztraceným synem vyznívá skutečně blbě. Roden sděluje, že musí syna najít a se o něj postarat než vyroste (jakéto moudro). Načež mladý křižák odpoví, že pokud se o něj bude starat a nedá mu svobodu, tak nikdy nevyroste. Volně slova parafrázuji. Tato odpověď by měla možná smysl, kdyby Roden hledal pubertálního syna, který se začíná osamostatňovat a nikoliv 8-10 letého, který rodičovskou peči jistě nutně potřebuje. Upřímně milovníky poetických filmů před tímto paskvilem varuji. Ušetříte si vzácný čas. Ostatně jsem sdílel stejný pocit jako můj soused v kině, který mi řekl, že kdyby neseděl v řadě uprostřed a nechtěl svým předčasným odchodem rušit ostatní diváky, jistě by po 15 minutách dávno odešel. Ano i já jsem cítil, že mne Křižáček v sedadle kina křižuje. Libor Čihák
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film