Krev zmizelého

Za předpokladu, že ta   zrzavá Brunhilda je hlavní   hrdinka, tak její výkon je   děsivý. Nesympatická   tvář, nulový herecký   výkon a jeden kiks za   druhým. V podstatě na co   sáhne, to podělá. Pomáhá   jí kde kdo, i když Češi   jsou zde vykresleni jako   zrůdy a úchyláci. Vzhledem   k datu vzniku filmu bych to   tipl na další, pozvolné   překrucování faktu, že   Němci začali válku, Němci   měli koncentráky a   vyvraždili miliony lidí.   Film je podivná a dlouhá   splácanina. Postavám mnohdy   není rozumět a občas se ani   nedá pochopit přeskakování   mezi scénami. Hrdinka má   chvílemi halušky (asi moc   houbiček) a nakonec se   obětuje za práva černého   lidu v Africe. Jestli tohle   bylo placený z   koncesionářských poplatků,   tak chci odhlásit televizi!

Autoři si ukrojili pořádný   krajíc, se kterým poté si   neuměli poradit, silná   scéna střídá slabou,   různé nelogičnosti,   skvělý výkon Vilmy   Cibulkové.Možná by pomohl   ještě sestřih. Nechápu,   že někteří lidé   uvažovali jak uvažovali,   soudný člověk mohl   předpokládat, jak se po   válce bude žít. Nyní se   velice často mluví o   mrtvých Němcích po válce,   které povraždili gardy, ale   tento vývoj se dal   očekávat, přece nemůže   Němec říci, já nic, já   muzikant a život půjde dál,   jako by nic. Vždyť fašisti   byli prasata, celé rodiny   zmizeli z povrchu, včetně   dětí, potom nemohou   očekávat milost. Žijícím   svědkům válečné doby je   nejméně 70 let, bude ještě   trvat 30 let, kdy Evropa   vzpomene 100 let bez války?

Silný příběh o hrozné   době. Výborné herecké   výkony Cibulkové, Huby,   Bareše a Lábuse. Vše   sráží nepovedený závěr.

Aj, aj. Tak po hodně slibném   začátku následuje dost   propad. Na mne to bylo celé   zbytečně dlouhé. Na seriál   chápu, ale jako celovečerní   film to bylo naprosto   zbytečné. V každém   případě musím ohodnotit   vysokou profesionalitu v   každém záběru. Stejně   jako herce. Dějový guláš   hlavně po válce už byl   zbytečný. Navíc mne   iritovalo ti ňuhňání. Už   se mi to stalo vícekrát, že   prostě nerozumím tomu, co   říkají čeští herci   česky. Ale tady to bylo více   než hodně. Takže, hodnotím   sice jako nadprůměr,   protože mne to zaujalo, a   vcelku se dá říci, že i   bavilo, ale podruhé se na to   asi dívat nebudu.

Tísnivý ale krásný film
Příběh Helgy mně úplně   pohltil, opravdu působivý   snímek. Zarazilo mě pár   momentů, které mi připadaly   méně pravděpodobné, ale co   my víme. I tak si film   zaslouží vyšší   hodnocení.

Asi jsem hloupá ....:-/
Možná svým komentářem   teď naštvu spoustu opravdu   erudovaných lidí přes   historii, ale tenhle film na   mě i přes výborné herecké   výkony působil dosti   zmatečně a jako naprostý   blábol. Uvedu pár   příkladů proč: za prvé -   postava MUDr. Blaua měla v   koncentráku na nose brýle,   pokud vím, fašisté kdyby   mohli by ty ubohé Židy   svlékli i z vlastní kůže   (brýle, hodinky, cenosti,   zlaté zuby, protézy, paruky,   šaty, boty, veškeré osobní   věci se odebíraly ihned po   příjezdu do koncentračních   táborů, fašistům se hodily   i vlasy židovských žen), za   druhé - mladý Řek Nikolas,   který tak trochu flirtil s   Dorli - ten by si určitě v   50. letech pomohl útěkem z   Československa řeckou lodí   zpět domů, když v té době   sem prchali Řekové a to po   svých, žádnýma loděma,   ani nevím, že by tu kdy   nějaké řecké lodě byly v   té době. Za třetí -   postava jménem Čevora alias   asi největší bídák filmu,   takového člověka bych tedy   (ne)chtěla potkat, ten se   dostal opravdu všude kam to   jen šlo (nevím jak to   dělal, asi musel mít   dlouhodobé a dlouhodobě   dobré konexe, když dokázal   postupovat stále výš a   výš a škodit). Za čtvrté   - scéna z roku 1945 kdy Helga   s Dorli musely táhnout   pryč, při té scéně jsem   se zasmála už z důvodu, že   se tam odněkud linula   nějaká budovatelská píseň   z let padesátých (ten kdo   měl co mluvit do výběru   hudby zjevně nezná   historii), ale co, aspoň si   mohla Helga s Dorli říkat,   že slyší hudbu   budoucnosti.:-D No a   třešnička na dortu,   polomrtvý Arno von Lieven   který ještě dokázal   zplodit dítě s Helgou ve   svém špatném zdravotním   stavu, no tomu říkám   hotový boží zázrak!   Dalším zázrakem je, že se   tenhle film ještě po těch   letech od svého vzniku vůbec   uvádí. No a já jako   zázrakem hodnotím 5/10, ale   opravdu jen kvůli výborným   hereckým výkonům.

Účelově a přehnaně   depresivní zobrazení   ženského životního údělu   napříč zlomovými etapami   jednoho sudetského   zapadákova, jehož obyvatelé   snad neznají jediný   slunečný den, místo   úsměvu se obdařují   nenávistnými (v lepším   případě zlomyslnými)   úšklebky, ošetřovatelky   zde chlácholí umírající   vyhlídkou ranního probuzení   v pekle a všichni se   vyjadřují v záhadných   jinotajích... Vše dokonale   spleskané a nepřehledné,   pochopit by mohli jen   pamětníci těchto dob nebo   Standa Motl... Blábol roku   2004 /2005 (údaje se   rozcházejí).

Zajímavé a na naše poměry   hodně výpravné ohlédnutí   do doby,která nebyla   rozhodně procházkou   růžovým sadem.Od zimní   války Ruska s Finskem aš po   60.léta někde v   Africe.Chválím odvahu se do   takového projektu pustit a   myslím,že řadu věcí   ukázal tak,jak to   bylo.Drsně,realisticky,pochmu   rně.Lidi dokážou bejt   svině za každýho režimu,,,

Český válečný dramatický   kousek, který ukazuje   nelehké osudy jeho postav, je   sice na jednu stranu fajn, ale   na druhou stranu zas tak moc   ne. Fajn je herecké   ztvárnění, neboť herci do   toho dali fakt dost, ale na   druhou stranu tu je vizuelní   pojetí filmu, což pan   režisér dle mého zas tak   moc nevychytal. Já když si   vezmu ponurost a vizuelní   podobu spousty jiných   válečných dramat, je   "Krev zmizelého"   celkem "světlý   film" bez nějaké   ponurejší či nějaké   takové atmosféry. Takže 40%   bude zcela a pouze za herecké   výkony, které byly opravdu   ve spoustě případů   výborné.

Dost zajimavy film,ktery   zacina ve 2.svetove valce a   konci nekde v rannem   komunismu.Vyborna role   V.Cibulkove.A co me teda hodne   prekvapilo,je role   I.Barese,ktereho nemam vubec   rad,ale tady mi dokazal,ze si   o nem muzu myslet,ze je pan   herec.Protoze tady svou roli   zahral fakt vyborne.

Dobrý námět, ale slabé zpracování...
neměla jsem možnost vidět   sestříhaný film, sledovala   jsem až seriál v TV, budu   tedy vycházet z něho. Sama   nevím, jak nejlépe tento   náš produkt okomentovat.   Námět je dobrý - rodinné   drama, zajímavá myšlenka, i   doba, kdy se příběh   odehrává, potud O. K., ale   ta nelogičnost některých   scén, nepochopila jsem, co   chtěl kameraman říci   nějakými retrospektivami či   představami, zkrátka je zde   spousta jakýchsi vsuvek,   které s dějem až tak   nesouvisí a naprosto od   hlavní linie odvádí   pozornost. Výkon Vilmy   Cibulkové je vynikající,   Ester Geislerové rovněž,   ale to ostatní se moc   nepovedlo. Přitom by z   rodinných osudů matky a   dcery mohla být zajímavě   pojatá sága, ale s jiným,   spádovějším scénářem,   jinými záběry a troškou   více logičnosti, pak bych i   hodnocení dala vyšší, po   delší úvaze dávám 4 body,   je to slabé, ale dá se   vidět a výkony hlavních   představitelek nelze   vyloženě přejít jenom   jedničkou.

Film je vinikající a teď   jsem zjistil, že běží na   CT seriál. Nemám čas a ani   chuť se podívat na nějaké   díly. Film ve mně zanechal   hluboké stopy. Válka je   děvka. PS: proč seriál?

Český film není synonemem pro dobrý film
Jsem nadšenec a fanda české   filmu především, ale co mě   zajímá vždy je kvalita a   když ta chybí tak alespoň   zábava nebo zkrátka něco co   by mne na konkrétním   "díle" chytlo. U   tohoto počinu marně hledám   co to je. Nechal jsem si ho   "ujít" v kinech a   bláznivě jsem podlehl   zdařilé propagandě jak je   to dobrý film a zakoupil na   DVD. Bohužel zklamání a to   veliké. Výkon Cibulkové je   tak asi jediné co to drží   nad vodou, ale na to jsme   jaksi "zvyklý",   hraje stále stejně a stejně   dobře. Jinak děj je   zmatečný, příliš táhlé   a vše tak jakoby umělé,   vůbec tomu nevěřím.   Možná to mělo ambinace být   něčím víc a taky tomu   projektu vůbec neprospělo   odstrašující rozsekání na   TV seriál. Musíte být   opravdu skalní fanda CZ   filmu, určitě najdu v   historii mnoho horších   filmů, ale tenhle mezi mé   favority rozhodně nemohu   zařadit ...

Do osudů tragické lásky   české posluhovačky Helgy a   mladšího baltského   šlechtice Arna, z níž   vzejde dcera Dorli, vložil   Körner, dle vlastních slov,   nejvíce osobních   zkušeností ze všech svých   prací. Nastolil tu   nepříjemně revizionistický   pohled na naši válečnou a   poválečnou historii v   česko-německém pohraničí,   a uplatnil tu svůj veškerý,   spíše ne-slovanský a více   severský patos ve snaze   odevzdat národu vlastní   testament. Dívá se   fatalisticky na dějiny z   perspektivy obětí, a pomocí   poněkud vulgární   křesťanské symboliky o   světě, kde platí nutnost   zatížení hříchem a   vykoupení lze dosáhnout jen   skrze církvi zasvěcené   milosrdenství, se zhnuseně   vystříhává běžného   humanistického přístupu,   který se obvykle (zvlášť v   kraji vezdejším) kryje s   kýčem.
Bohužel   svou závěť svěřil do   rukou špatnému učni. Milan   Cieslar, jenž má na   svědomí i předpolední   körnerovskou adaptaci   Lebensborn – Pramen života,   je totiž mistr průměrnosti.   Není to vyloženě hrozný   režisér, ale disponuje   dokonale, skoro až povinně   šedivým stylem, jímž se   úpěnlivě snaží ničím na   sebe neupoutat a nikoho   nepřekvapit. Platí to jak v   obrazové složce, kde   všechna desetiletí vypadají   uniformně vybledle, tak   především ve zvukové   stopě, kdy nejvíce tahá za   uši, jak je hladina všech   zvuků, dialogů i ruchů po   celý film stejná.
  Ať jsou postavy od kamery   daleko, nebo blízko, pořád   znějí neměnně nahlas. Od   líně odbytých, rádoby   akčních scén ve „finském   úvodu“ a „africkém   konci“ se Cieslar sice   dokáže povznést až k   působivým výjevům z   plynové komory koncentráku a   sychravému ránu po   hromadném znásilnění   německých žen a dívek, ale   zbytek tone v chladné   rutině, a některé scény   jako například ta s nočním   pohřbíváním, kde se   sbíhají další a další   postavy jak na divadle,   vyvolávají smích.
  Cieslarovi též   nedochází, že se nemůžete   vážně dívat do rozpálené   kuchyňské pece a „vidět   tam věci“, protože   cimrmanovský národ tohle   nevezme. Úplnou ztrátu   filmařské soudnosti ale   prozrazují strašlivé,   přímo smrtelně komické   vidiny mladičké Dorli, jíž   se zjevuje mrtvý, unyle   spanilý otec. Nejenom, že   nasvětlení těchto vsuvek   připomíná televizní spoty   na kávu či hygienické   prostředky, ale blízký věk   obou protagonistů nahrává   skoro až incestním   významům. Nejnevkusnější   je potom plakát filmu, který   vyhlíží jako nepovedená   reklama od Benettonu: trošku   si zašokovat s jizvami,   krví, jeptiškovským   hábitem a poodhalenou   dívčí hrudí, a přitom   zůstávat estétsky líbivý.  
Cieslar chce   zřejmě volbou svých témat   být blízko podobným   freskám a krutým elegiím   jako jsou Jdi a dívej se   Elena Klimova, Plechový   bubínek Volkera Schlöndorffa   nebo Soumrak bohů Luchina   Viscontiho, jenomže to by   mířil příliš vysoko.   Musel by se navíc opřít o   něco dalšího než jenom o   velmi dobré herecké výkony   většiny představitelů   důležitých rolí.
  Snímek selhává zejména   dramaturgicky. Pokud někdo   nemá ponětí o tom, jaké   byly poměry v sudetském   pohraničí, ale i jakou roli   hrálo ve druhé světové   válce Finsko, co se dělo po   válce v Polsku a tak dále,   bude v ději ztracen. Vše se   odehrává ve formě   podobných náznaků, jakými   například Mel Gibson v   Umučení Krista spoléhá na   všeobecnou znalost Bible. V   obou případech musíme znát   pozadí příběhu natolik,   že si uvnitř sebe   vyprávíme fabuli mnohem   víc, než to pro nás   dělají autoři.
  Možnost působit výchovně   na mladší publikum se tak   rozplývá a dokonce nabývá   až nebezpečně   demagogických rozměrů v   relativizaci „národní   viny“. Nacisti vycházejí z   příběhu jako nejméně   zvlčilí, zatímco česká   nenávist vůči Němcům je   maximálně odporná a vrchol   zla je nakonec personalizován   v patologicky úchylném a   režimně všudypřítomném   Čevorovi (zábavně slizký   Igor Bareš). Poznatek o tom,   že zlo ve službách   ideologie je naopak zrůdné   svou maximální neosobností   a každodenní banalitou, se   Körnerova světa netýká.  
Jistěže mnoho   nejasností ohledně děje   padá na vrub sestřihu filmu   ze čtyřdílného seriálu.   Těžko však odhadnout, co by   mohla televizní série   vylepšit. Je možné, aby dr.   Blau v podání Martina Huby   přestal vypadat s   přibývajícími léty stále   lépe a neprojevovaly se u   něj karikaturní rysy   hrabivého Žida? Stane se z   Kongo Muellera, jehož si   střihnul Marek Vašut,   plnohodnotná postava, nebo z   něj pořád zbude bizarní   maskot a terč vtipů   zlomyslného publika?
  Po zhlédnutí Krve   zmizelého je každopádně   zjevné, že si Česká   televize Brno, coby hlavní   koproducent, zachovává svou   typickou úroveň a za   žádných okolností nehodlá   investovat do něčeho, co by   mohlo zavánět invencí. To   je jedna z posledních jistot,   kterou v této nevyzpytatelné   době máme

Cibulková,supr zahráno.

zajímavé téma, dobré   výkony herců, krásná   příroda, občas kruté a   realistické, začátek je   složitý na pochopení   ,hlavně když nevíte o co   go, na konci příběhu v   Kongu lituji , že nepoužili   více natočených   materiálů,více rozvést ,   moc zajímavé jsou některé   vystřižené scény a   bonusy.S Želary se to   srovnávat příběhem nedá,   ale kvalitativně je to na   nižší úrovni,avšak   ideologie doby , hlavně po   válce dost zaujme,a herci   jako pan Lábus,Dlouhý a   někteří další hodně   pomůžou příběhu a   zaujmou.Filmu škodí široký   záběr doby 1939-1961.

Film je posazený do   nádherné přírody, která   důvěryhodně pomáhá dostat   film do vylidněného   pohraničí. Pánové   milující zrzky můžeme   uvítat další mezi námi -   mladší sestra Anny   Gaislerové. FIlm je   svěděctvím další černé   kapitoly našich dějin.   Celkově hodně poutavé ale s   tím zvukem to je opravdu   někdy špatné...

Snímek, jehož děj začíná   těsně před druhou světovou   válkou, pokračuje během   války a končí někdy v   šedesátých letech.   Sledujeme příběh matky,   která naváže vztah s   německým důstojníkem a   později i její dcery. U   tohoto filmu oceňuji   výpravu. Se zvukem to bylot   horší. Mnohdy jsem postavám   vůbec nerozuměl, co   říkají.

Tenhle film je takový   podivný. Nejdřív se mi   líbil, ale pak mi zápletka   filmu začala připadat   nezajímavá a nudná. Ke   konci jsem se už jenom   dívala na hodinky, za jak   dlouho film skončí.