Konec srpna v hotelu Ozon

Pochmurná vize deštruované civilizace a ztracené paměti po třetí světové válce. Jeden z několika celovečerních hraných snímků natočených v Československém armádním filmu. Ministerstvu národní obrany se nelíbilo, že by jaderný konflikt - který jediný mohl katastrofu způsobit - neměl vítěze z tábora socialismu ...

Opuštěnou krajinou, která postupně pohlcuje poslední stopy někdejší existence lidí, putuje osm mladých žen vedených šlachovitou stařenou (Beta Poničanová, dabuje Olga Scheinpflugová). Zatímco v její paměti leží ještě vzpomínky na život před katastrofou, jednání divokých, i když poslušných dívek je už vedeno pouhými instinkty. Nevědí nic o tom, co bylo, nevědí nic o svém mateřském poslání. Na něj naopak myslí Stará - věří, že po letech marného hledání nakonec přece jen narazí na někoho dalšího, kdo přežil. A hlavně na muže, který se stane zárukou přežití lidského rodu. Jednoho dne se její přání naplní. Ve zchátralém hotelu Ozon objeví skupina muže jménem Otakar Herold (Ondrej Jariabek, dabovaný Vladimírem
Hlavatý). Jde o vrstevníka Staré, s níž má sice společné vzpomínky na zašlý svět, ale právě proto sotva naplní její přání. Konfrontace někdejší kultivovanosti obou starých lidí s primitivismem dívčí smečky dopadne tragicky a bezvýchodně... Zárodek látky filmu leží v povídce, kterou Pavel Juráček napsal už v roce 1958 za studií na FAMU, scénář byl hotov v roce 1965, v temže roce vyšla povídka v Mladém světě č. 38. Jan Schmidt (* 1934) dějově jednoduchý příběh natočil bez vnějšího dekorativismu, s důrazem na atraktivní exteriéry (Doupov, hadcová step u Mohelna), až naturalistické detaily a neokoukané herecké tváře speciálně trénovaných nehereček.
(luk)
katalog 1. Festivalu nad řekou

Zničenou krajinou po katastrofě jde stará žena se skupinou dívek a hledají další kteří přežili.

Autor/Zdroj: /Popis


Ocenění: na MFF nového filmu v Pesaru 1967
Vize světa po atomové katastrofě se záměrně vzdává jakýchkoli atraktivních prvků a důsledně se soustřeďuje na jediné: jak člověk v takových podmínkách (zde skupina žen, putující zničenou krajinou) klesá na úroveň zvířete, jak v něm začínají převládat zvířecí pudy a instinkty, jak se vytrácejí regulující funkce svědomí jako projevu lidství.
Kino ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Drsná existenciální atmosféra šedesátých let v postkatastrofickém filmu podle scénáře Pavla Juráčka, spoluautora Ikarie XB1 a režiséra snímků Postava k podpírání, Každý mladý muž a Případ pro začínajícího kata.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Snímek má na svou dobu nezvyklý námět; je jím fantastická vize světa po jakési katastrofě, tedy téma od té doby často exploatované. Vznikl podle povídky Pavla Juráčka otištěné v Mladém světě. Tvůrci se zdarem vystihli neutěšenou, zpustošenou krajinu i chování postav v době, kdy jde jen o holé přežití. Ve filmu vystupoují jen dva profesionálové (stařec a stařena). Ostatní role byly obsazeny neherečkami. - Prázdnou krajinou vede osmahlá stařena osm dívek. Hledá muže, který by dal světu nový život. Dívky umějí přesně střílet a zabíjet. Nakonec muže objeví v hotelu Ozón. Jenže je to už stařec. Vůdkyně v rezignaci umírá. Mladé ženy zabijí starce, protože jim nechtěl dát svůj gramofon. Pak pokračují v cestě… - Snímek získal cenu na MF nového filmu v Pesaru 1967,

Autor/Zdroj: /Filmový přehled