Hvězda

Hvězdy z dob válečných a   poválečných slabý film   nezachránily, snad jen   Štěpničková dělala co   dělala. Blbý   příběh,který je vycucán z   rukávu a režisér se   nevytáhl. Štěpničková   hraje herečku, která je   dávno za svým zenitem a   najednou po mnoha letech si   režisér filmu na ní   vzpomněl a dal jí hlavní   roli, ve svém filmu...

Alespoň určitá satisfakce pro Jiřinu Štěpničkovou,
která bezesporu byla jednou z   našich nejlepších   prvorepublikových hereček.   Alespoň to tak vidím. I   když se neměly rády s   Adinou Mandlovou, právě   Štěpničkovou a ji bych   vyzdvihla jako jedny z   nejlepších hereček ve své   době. K tomu ještě Natašu   Gollovou, jejíž herectví   bylo maličko zvláštní   díky   "diblíkovskému"   výrazu a projevu. Hana   Vítová spíš měla   štěstí jen na role unylých   ubekaných slečen. A Marie   Glázrová? Těžko   říct...řekněme, že   neměla tolik příležitosti,   nicméně v Tanečnici (kde   její mladší sestru hrála   právě Štěpničková)   podala výkon velmi dobrý.  

Ale vraťme se   k filmu Hvězda. Jak už tady   správně napsal Argenson v   předchozím komentáři -   nebylo jistě pro Jiřinu   Štěpničkovou jednoduché   vzít tuto roli. V 50. letech   se k ní komunistický režim   zachoval víc než krutě,   statečně snášela tvrdé   vězeňské podmínky, byla   odloučená od malého syna.   Proč to všechno? Spáchala   snad nějaký zločin? Ne, nic   takového, jen se pokusila   přejít hranice, což minulý   režim neodpouštěl. I když   byla později rehabilitována,   léta strávená za   mřížemi, podlomené zdraví   a odloučení od syna v době   jeho dětských let - to vše   jí už nemohlo být vráceno   zpět. Začala být alespoň   znovu obsazována, byť se   nejednalo o velké role, ale   díky bohu alespoň za ty, co   jí byly umožněny hrát. I   když se jí přehoupla   padesátka, měla stále   krásný a oduševnělý   výraz obličeje,   charismatický hlasový   projev. Z jejích   pozdějších rolí je mi   velmi blízká její role   babičky Snížkové v   seriálu F. L. Věk. Ve filmu   Hvězda nehrála - ona tou   rolí žila. Ano, to byla ona   - bývalá hvězda filmového   plátna, žena, která i přes   pokročilý věk, je stále   plná šarmu a elegance. Je   dobře, že tento film vznikl,   mrzí mne jen, že se na něj   zapomíná a že jsem měla   možnost vidět ho dnes   poprvé. Přitom bych ho   vyzdvihla mezi nejlepší   projekty jinak slabé   kinematografie 60. let.
Závěrem si dovolím   malé doporučení pro   každého, kdo stejně jako   já, obdivuje Jiřinu   Štěpničkovou a je dojat   jejím nelehkým osudem.   Reportérka Šárka Horáková   napsala výbornou publikaci s   názvem Jiřina   Štěpničková - Herečka v   pasti. Rozhodně stojí zato   si ji přečíst.

Těžko říct, s jakými   pocity přijala Jiřina   Štěpničková hlavní roli   stárnoucí herečky, o kterou   není zájem, když sama   prošla drastickou   zkušeností několika let   vězení v 50. letech. Z   hlediska dokumentaristiky je   Hvězda záslužným počinem,   když se podařilo do něj   dostat většinu   prvorepublikových hvězd   (chybí jenom Hana Vítová a   logicky Adina Mandlová). Film   má dvě úžasné scény.   Kratičký moment, kdy Marie   Glázrová přičichne k   sušenkám, jestli jí   hostitelka nepředložila   nějakej prošlej shit,   výborně dokresluje   sociální postavení dávné   hvězdy, která lže sobě i   ostatním, jak je na tom   dobře. Druhá skvělá scéna   je s Josefem Abrhámem.   Rozhovor herečky a mladého   režiséra není   rovnoprávným dialogem, ale   překvapivě obráceně než   jak by to mělo být   vykresluje situaci dvou lidí,   z nichž jeden dává   (nabízí) a druhý bere   (prosí). Hvězda je prostě   dobrý film. A Jiřina   Štěpničková měla na svůj   věk krásný nohy. Taky je   furt ukazovala:-)