Hvězda

Hvězdy z dob válečných a poválečných slabý   film nezachránily, snad jen Štěpničková   dělala co dělala. Blbý příběh,který je   vycucán z rukávu a režisér se nevytáhl.   Štěpničková hraje herečku, která je dávno   za svým zenitem a najednou po mnoha letech si   režisér filmu na ní vzpomněl a dal jí hlavní   roli, ve svém filmu...

Alespoň určitá satisfakce pro Jiřinu Štěpničkovou,
která bezesporu byla jednou z našich   nejlepších prvorepublikových hereček. Alespoň   to tak vidím. I když se neměly rády s Adinou   Mandlovou, právě Štěpničkovou a ji bych   vyzdvihla jako jedny z nejlepších hereček ve   své době. K tomu ještě Natašu Gollovou,   jejíž herectví bylo maličko zvláštní díky   "diblíkovskému" výrazu a projevu.   Hana Vítová spíš měla štěstí jen na role   unylých ubekaných slečen. A Marie Glázrová?   Těžko říct...řekněme, že neměla tolik   příležitosti, nicméně v Tanečnici (kde její   mladší sestru hrála právě Štěpničková)   podala výkon velmi dobrý.

Ale vraťme se k   filmu Hvězda. Jak už tady správně napsal   Argenson v předchozím komentáři - nebylo   jistě pro Jiřinu Štěpničkovou jednoduché   vzít tuto roli. V 50. letech se k ní   komunistický režim zachoval víc než krutě,   statečně snášela tvrdé vězeňské podmínky,   byla odloučená od malého syna. Proč to   všechno? Spáchala snad nějaký zločin? Ne, nic   takového, jen se pokusila přejít hranice, což   minulý režim neodpouštěl. I když byla   později rehabilitována, léta strávená za   mřížemi, podlomené zdraví a odloučení od   syna v době jeho dětských let - to vše jí už   nemohlo být vráceno zpět. Začala být alespoň   znovu obsazována, byť se nejednalo o velké   role, ale díky bohu alespoň za ty, co jí byly   umožněny hrát. I když se jí přehoupla   padesátka, měla stále krásný a oduševnělý   výraz obličeje, charismatický hlasový projev.   Z jejích pozdějších rolí je mi velmi blízká   její role babičky Snížkové v seriálu F. L.   Věk. Ve filmu Hvězda nehrála - ona tou rolí   žila. Ano, to byla ona - bývalá hvězda   filmového plátna, žena, která i přes   pokročilý věk, je stále plná šarmu a   elegance. Je dobře, že tento film vznikl, mrzí   mne jen, že se na něj zapomíná a že jsem   měla možnost vidět ho dnes poprvé. Přitom   bych ho vyzdvihla mezi nejlepší projekty jinak   slabé kinematografie 60. let.
Závěrem si   dovolím malé doporučení pro každého, kdo   stejně jako já, obdivuje Jiřinu Štěpničkovou   a je dojat jejím nelehkým osudem. Reportérka   Šárka Horáková napsala výbornou publikaci s   názvem Jiřina Štěpničková - Herečka v   pasti. Rozhodně stojí zato si ji přečíst.

Těžko říct, s jakými pocity přijala Jiřina   Štěpničková hlavní roli stárnoucí herečky,   o kterou není zájem, když sama prošla   drastickou zkušeností několika let vězení v   50. letech. Z hlediska dokumentaristiky je Hvězda   záslužným počinem, když se podařilo do něj   dostat většinu prvorepublikových hvězd (chybí   jenom Hana Vítová a logicky Adina Mandlová).   Film má dvě úžasné scény. Kratičký moment,   kdy Marie Glázrová přičichne k sušenkám,   jestli jí hostitelka nepředložila nějakej   prošlej shit, výborně dokresluje sociální   postavení dávné hvězdy, která lže sobě i   ostatním, jak je na tom dobře. Druhá skvělá   scéna je s Josefem Abrhámem. Rozhovor herečky a   mladého režiséra není rovnoprávným dialogem,   ale překvapivě obráceně než jak by to mělo   být vykresluje situaci dvou lidí, z nichž jeden   dává (nabízí) a druhý bere (prosí). Hvězda   je prostě dobrý film. A Jiřina Štěpničková   měla na svůj věk krásný nohy. Taky je furt   ukazovala:-)