Hlas pro římského krále [TV film]

Konec velké šance
Autoři seriálu 30 případů majora Zemana snad   odpustí že jsem si pro titulek vypůjčil název   14.dílu tohoto seriálu ale vhodnější glosa na   úvod mne nenapadla. Když jsem zjistil že se   připravuje k 700.výročí narození největší   postavy naší historie natáčení tohoto   projektu opravdu jsem se těšil v očekávání   mimořádného filmařského počinu a   nevšedního diváckého zážitku i když mne   trochu zarazilo že mezi všemi renomovanými   jmény byla realizace svěřena zrovna Václavu   Křístkovi. Když jsem pak film při jeho   premiéře sledoval cítil jsem postupně stále   větší rozpaky a na konci pak opravdové   rozhořčení. V prvé řadë myslím že pokud se   na tento projekt nedokázalo vyčlenit nebo najít   dostatek peněz neměl být vůbec realizován.   Takto místo holdu osobnosti svou velikostí a   významem daleko přesahující hranice našeho   státu se stvořilo něco co silně připomíná   parodii. Chaotický nesourodý scénář nejistá   kamera ploché naprosto nepropracované postavy a   ubouhoučký komparz kterým by pohrdla kdekterá   televizní pohádka Vrcholem všeho je obsazení.   Už Kryštof Hádek se mi jako Karel nezdál být   tou nejideálnější volbou ale budiž. Ovšem   obsazení Stanislava Majera který   "hraje" všechny své postavy naprosto a   zcela stejným výrazem do role Jana   Lucemburského tohoto velkého bohatýra   evropského formátu právem zvaného   "poslední rytíř" to byl prostě   renonc! Má asi pro tuto roli předpoklady   fyzické ale díky svému (ne)herectví zahrál   Jana úplně stejně jako hraje ty svoje   fabrikanty detektivy nebo barmany. Plusové body   se mohou sčítat jen za historickou přesnost   slušnou hudbu a pár výkonů herců ve   vedlejších rolích. Místo mimořádného díla   tak vznikl jen sotva průměrný film na který   lze okamžitě zapomenout! Jenom mne tak napadá   co by z tohoto zadání dokázal vytěžit třeba   Jiří Strach.

Hlas pro římského krále

Po Jindřichovi VII   se stal vládcem Ludvík IV. Byl to poslední   vládce, který se postavil proti papeži, což se   mu stalo osudným.
V roce 1346 papež Kliment VI   volá po volbě nového krále. Měl to být   český korunní princ Karel Lucemburský.
Je to   právě on, s kým v roce 1319 jeho matka přijela   na Loket. Pak se zde však objeví jeho otec a   odnáší jej pryč. -----------08/
V roce 1346   se ocitáme ve Francii ve Rhens, a pak v Mnichově   o tři léta později. Zde se koná turnaj, ale   také se již plánuje svatba. Dokonce padne   návrh, aby se král vrátil do Čech a smířil   se s královnou.
Opět později vybírá   francouzský král Karel IV zvaný Sličný za   vychovatele mladému Karlovi muže, jenž sluje   Pierre de Rosiéres. Mladičký král zde na   biřmování přijímá jiné jméno, jméno   francouzského krále, jakožto kmotra. A také   dochází ke svatbě. Malý Karel si bere   královou sestřenici Markétu, zvanou Blanka,   rodem z Valois.
Je rok 1330 a na hradě Tirol je   již mladičký Karel IV plísněn svým otcem.  
Na svatého Václava umírá Karlova matka. A   otec jej posílá do Itálie. Karel tedy v roce   1331 přijíždí do Pavie, kde je velmi vřele   vítán obyčejným lidem. V Itálii se setkává   s bratrem.
Karlovi začíná být chování   Italů podezřelé a zvyšuje stejně jako jako   jeho kamarád Bušek z Velhartic pozornost. Je   velikou náhodou se Karel neotráví snídaní,   protože přijde pozdě. Hned poté následuje   zákeřný útok. Italové si však neuvědomili   proti komu stojí a jsou biti jako žito. Z   jednoho zajatce Karel vyrazí jméno zrádce. Je   to vévoda Savojský, který chce navíc dobýt   Modenu. Karel se svou družinou ihned   odjíždí. ----------------------38/
Po   vítězné bitvě u San Felicie má Karel podivnou   vidinu. Dostává se mu v ní varování. Také v   ní vidí mrtvého dolféna, kterému měli jet na   pomoc. Král to považuje za výmluvu, a i když   posel zprávu o dolfenově smrti potvrdí, je   Karel potrestán tím, že zbaven velení. Také   je za trest poslán do Merana za českými posly.  
Po Meranu následuje cesta do Prahy a noc na   pražském hradě, kde straší. Pohybující se   sklenice je toho důkazem.
Ráno dostane Karel   dopis od bratra Jana Jindřicha, že v Korutanech   je zle. Proto vyhledá svého císaře. Setkání   není zrovna srdečné. Císař jej chce jako   spojence, a proto mu poví o novém sňatku jeho   otce s Beatrice Borbounskou. A tatík nechal do   svatební smlouvy vepsat, že oni, Karel ani   bratr, nemají nároku na korutanské dědictví.   I přes tuto zprávu Karel spojenectví   odmítá. --------70/
Za jeho bratrem   přichází vyslanec říše římské, který   řeší stížnost jeho manželky Markéty. Má   ověřit, že je stále panna, a Jan Jindřich má   před ním a svědky provést akt manželské   povinnosti. Jenže on před obnaženými ňadry   své ženy uteče.
Karel uzavře se svým otce   dohodu, ve které sehrají divadýlko   vyhoštění. Následovat by měl útok na post   císaře. Ten začíná tím, že Karlův otec dle   dohody mu dává hlas. -------92/
Oba se pak   ještě setkávají před bitvou u   Crécy-en-Ponthieu. Zde je již Karlův otec   slepý, ale přesto vyráží do boje stejně jako   jeho syn...


Noo, tak scénu s poltergeistem   jsem tedy opravdu nečekal. A hodně překvapila.   Jinak mne hodně iritovalo skákání v ději.   Zpočátku mne to i silně mátlo. Dějově je to   stále slabší a slabší a já jsem už měl v   těch pletichách trošku zmatek. Navíc to   nemělo spád, skoro pořád se jen plácalo a   nebýt scény rvačky a poltergeista, možná bych   dal hodnocení ještě slabší. Takto dávám   deset kusů za obě výše zmíněné scény.   Přesto však lze k hodnocení přihodit občas   hudbu a celkový dojem. Takže čtyřicet   dohromady a víc procent nedám.

20190606   10115/10315 **/4 s.u. CT1

Otec vlasti podle České televize...
Historické reálie z českých luhů a hájů,   občasné zajímavé záběry kameramana na ně   (podobné jako u Husa) A tím pozitiva končí.   Špinavý a temný středověk vypadal naprosto   jinak než se nám toto dílo v kostýmní části   snaží vyložit, čímž snímek automaticky   ztrácí na věrohodnosti i zajímavosti. Film   naprosto likvidoval chaotický scénář a   ještě zoufalejší režie která si naivně   pohrává s dějovou linií a mnoha postavami   které není schopná ztvárnit,natož dramaticky   vykreslit. Výsledný efekt není filmový nebo   alespoň televizně historický zážitek   několika zajímavých obrazů které se úplně   ztrácejí v nepřehledném guláši intrik a   žvanění.Velká škoda promarněné   příležitosti, neobvyklých životních osudů   "otce vlasti" v času jeho výročí,   kdy zcela jistě byly příslušné veřejné   fondy více než otevřené.Bohužel ne každý   režisér či scénarista je umělec a dramaturg   za hlavního producenta měl spíš zájem s   výše zmíněnými pány zajít na mariáš než   jim tenhle paskvil pustit do vysílání.To by   ovšem letité vazby v Čt musel vyčistit   nějaký pořádný průvan.To už je však jiný   příběh..třeba se ho dočkáme.

Vecna skoda...
Jakobychom zapomneli jak slavne koreny mame Karel   IV patril bezesporu ke skvelym a chabrym rytirum a   jeste lepsim panovnikum. Byl v dejinach jediny!   cisar rise Rimske, ktery byl i kralem techto   zemi!! Mistrny diplomat a strateg, jenz umel   zamavat i s chamtivou ceskou slechtou a   roztahovacnymi Francouzi i Nemci. Cloveku je do   breku, kdyz se nenajdou prostredky na velkolepy   vypravny film, ktery by si zaslouzil, jiste by   mohl byt podobny filmum o Alzbete I. Sice tu mame   "slovenskoceske" miliardare, ale zjevne   ani jeden z nich neni vlastenec a Ceska televize   je spise zidovska a jelikoz Karel nemel Zidy rad,   tak holt ani oni nedaji penize. Nezbyva, nez   udelat sbirku jako na Narodni divadlo... :). Jsem   zvedav, co natoci ke 100letum vyroci zalozeni   svobodne demokraticke Ceskoslovenske republiky   (jeden z prvnich v Evrope) zrejme udelaji z   Masaryka blazna, z Benese sraba a z Rasina   blbecka... Nebo se konecne dockame pribehu, ktery   povzbudi narod, tak jak to umel Jirasek... Jen Buh   vi...

Základní body Karlova života jsou sice   většině českých diváků známé, ale i tak   dá chvílemi dost práce neztratit nit a pružně   se v roztěkaném filmovém ději orientovat.   Snímek sám o sobě rozhodně není špatný,   drží se reálií císařova životopisu i jeho   doby, jenže vinou omezených finančních   možností tu namísto monumentálního   velkofilmu, jaký by si osobnost tohoto   významného panovníka určitě zasloužila,   vznikl spíše jakýsi hraný dokument, který   bohužel zaujme jenom málokoho.

Včerejších 701 let od narození Karla IV. jsem   chtěla trochu oslavit tímto filmem. Jak jsem se   těšila, tak jsem byla zklamaná. Kdo nezná   tuhle část našich dějin, musí mít ze všeho   pěkný "hokej" a to je velká škoda.   Chápu, že je to těžké téma, ale stejně si   troufám tvrdit, že život muže, který pro   naši zemi tolik znamenal, si zaslouží   mimořádnou pozornost a kvalitnější   zpracování.

Většina lidí film o Karlu IV. hodnotí   záporně. Nevidím v tom žádný důvod. Světem   nyní běží akční a dobrodružné Fantasy a   Sci-Fi filmy. Já je osobně také miluji. Přijde   mi jako škoda, že se u nás takové filmy   nenatáčí. Nechci rozvíjet žádné politické   debaty, ale svádím to na dobu totalismu, kdy u   nás byla většina těchto filmů zakázaná.   Jenže Václav Křístek se tohoto nelehkého   úkolu zhostil a pokusil se natočit historický   film, s několika dobrodružnými scénami. Řeči   o tom, že film byl nepřehledný je sice pravda,   ale kdo z vás viděl film Terminator?   Neříkejte, že to nebyla zamotanina už od   začátku. A také oslavil úspěch. Ti co jeho   děj nepochopili, se na něj podívali znovu.   Proč to neudělali lidé i u filmu Hlas pro   římského krále? Nejspíš proto, že je   český. Ano a tím se dostáváme k hlavnímu   problému kritiků tohoto filmu. Lidé jej stále   srovnávají se zahraničními megafilmy. Jak již   bylo řečeno, toto je jeden z prvotních   historických filmů (s trochu dobrodružnějším   dějem) natočený v naší zemi. pokud se vám   tedy nelíbil, podívejte se na tento historický   film: https://www.youtube.com/watch?v=1tG0zCTZLtM   | Jedná se o americký amatérský film, který   je (tedy podle mne) horší než Hlas pro   římského krále. Hlavně ho musíte dokoukat.   Film bych tedy hodnotil podle českých   měřítek: NENÍ TO SNAD (z hlediska   historického žánru) NEJPODAŘENĚJŠÍ ČESKÝ   FILM? Abych nebyl jen propagátor tohoto filmu,   musím říct, že mi trochu chyběla bitva na   jeho konci, která se vlastně nekonala... Kritici   mají i další problém a to s hudbou, kterou do   filmu složil Daniel Fikejz. Někteří lidé ji   hodnotili jako moc moderní. Možná proto, že z   ní bylo slyšet hlasité bytí bubnů. Jestli si   někdo myslí, že je to špatně, ať si   poslechne tohle:   https://www.youtube.com/watch?v=pKv_wua6kFE |   Také je to krásná hudba, i když je   doprovázená remixovými efekty. Zkrátka: Hudba   podle mne nebyla vůbec špatná. Byla   poslouchatelná, majestátní a v bitvě v Pavie i   dobrodružná. Když byla řeč o bitvě v Pavie,   hodnotím ji jako nejlepší scénu tohoto filmu a   krvavé scény v ní jsou také jedním z   revolučních faktorů českých filmů. Na   závěr bych chtěl prosstě říci: NEHODNOŤTE   TENTO FILM SPOLEČNĚ SE SVĚTOVÝMI FILMY, PŘECI   JEN JSME V OHLEDU HISTORICKÝCH DOBRODRUŽNÝCH   FILMŮ ZAČÁTEČNÍCI...

Nepřehledné, laciné, dehonestující. A hlavně   Hádek je pro tuhle roli úplně špatně.   Neustále propírané výročí císařových   narozenin si zasloužilo lepší poctu.

Polovýborný.
Ale spíš polo, než výborný. Těšil jsem se,   těšil. A postupem stopáže pomalu klesal na   duchu. Celým filmem se táhnou tři krutá   stigmata: pro neznalého (což je, bez urážky,   většina dnešní mládeže) je to totální   chaos nerozpoznatelných osob, jejichž statuty,   možnosti, vazby a motivace jsou doslova   gordickým uzlem. Na to navazuje stigma druhé:   retrospektiva. Rozlišit, co je dějová   "současnost" a co retro, a jaký že to   má momentální "výstřižek" k   dějové ose vztah, občas není snadné, navzdory   otitulkovaným destinacím. A třetí stigma je   očividný nedostatek financí, a z toho plynoucí   trestuhodná chudoba statistů ve scénách.   Králové připomínají spíše chudé   Trautenberky, kteří nemají na víc než pár   lidí... Měl-li toto být film k sedmistému   výročí Karlova narození, pak ukazuje, jak si   jednoho z největších Čechů současná doba   váží: nic moc. Tedy, spíše nic, než moc...

Karel IV - Největší řízek
Když Amerika slavila 500 výročí od chvíle,   kdy si Colombo myslel, že objevil Indii,   natočili o tom hollywoodští hned dva   velkofilmy. Obou se ujali renomovaní režiséři,   dostali velkorysé rozpočty, skvělé   herce...
Když se Česká televize rozhodla   oslavit 700 výročí narození toho nejlepšího   a největšího Čecha, také se plácla přes   kapsu a z rozpočtu, který dotujeme i našimi   tvrdě vydřenými chechtáky obětovala pár   desítek milionů. A pak nějakého   nekompetentního blba napadlo svěřit tento   projekt, který klidně mohl projít i kiny a   aspirovat na jednu z nejvýznamnějších   kinematografických událostí posledních let   svěřit televiznímu dokumentaristovi...
A podle   toho to také dopadlo.
Mé hodnocení ? Film   není vyloženě špatný.
Největšímu   panovníku našich dějin natočili jako poctu   film, který není úplně špatný.   Smutné.
Režisér a scénárista Václav   Křístek si ukousnul příliš velké sousto.   Možná je slušný spisovatel historických   románů, ale scénáře mu moc nejdou. Od   počátku je film zmatečný, děj se vrací do   minulosti, hned zase do jiné doby. Skáče z   místa na místo a i divák znalý historie má co   dělat, aby se neztratil a udržel si pojem o tom,   co právě sleduje.
Dalším problémem je   čistá filmařina. Tu tenhle pán prostě neumí.   Celý snímek je zoufalou snahou režiséra   natočit jakože historický velkofilm, ale   nezdařilo se. A třeba velice slušně   secvičené bojové scény vypadají, jako když   přijedou z Tv Barrandov točit šot do zpráv z   šermířských slavností na hradu Loket. Taková   škoda. Proč to nenechali natočit někoho, kdo   to umí?
Herecké obsazení se povedlo a až na   pár výjimek všichni odvedli dobrou práci. A   Kryštof Hádek, podle mého nejlepší herec své   generace byl opět skvělý (trochu jsem se   obával, aby Karla nehrál Jirka Mádl, když už   v téhle zemi hraje všechno ve všem, ale mé   obavy se naštěstí nenaplnily).
Hudba skvěle   zapadla do tohoto projektu. Je stejně   průměrná, jako celý film. Daniel Fikejz se   samozřejmě nechal inspirovat historickými   motivy, ale těch bylo až přes míru a často mi   připadalo, že její znění neodpovídá dění   v dané scéně.
Co říci závěrem. Karla IV   mám po tomto filmu ještě raději. Od pana   Křístka už nic nečekám. A ani jsem nikdy   nečekal.