Gagarin: První ve vesmíru

U tohoto filmu asi hodně bude záležet jaký   při jeho sledování zvolíte úhel pohledu.   Zapůsobí jinak pohledem fanouška dobývání   vesmíru a úplně jinak optikou   politicko-propagandistickou. Já jsem zvolil   pohled milovníka životopisných filmů a jako   takový jsem byl spokojen.

Jurij Gagarin jako první člověk na světě   letí do vesmíru a během toho vzpomíná na   minulost. Jedná se o první filmovou biografii   Jurije Gagarina, navíc schválenou jeho rodinou.   Snímek nepředstavuje nic jiného, než první   kroky lidstva na cestě do vesmíru přímým   osudem prvního kosmonauta a zároveň boj za   právo být první. Příběh má tři dějové   linky poukazující na Gagarinovo dětství, na   dobu složitého výběru letce, který poletí a   těžkého tréninku a samozřejmě na let   samotný. Bohužel se jedná o jednoduchou   vyprávěnku, sice s velkým rozpočtem, ale   jakoby to bylo určeno spíše pro televizi. Děj   je hodně zkratkovitý a bez patřičné   atmosféry dramatu a nějakého napětí. Jen   ohromná radost z nadšení a pochopitelné   vlastenectví. Poctu tohoto letu dali tvůrci i   stopáží snímku. 108 minut trval let a 108   minut trvá i tento film. Samozřejmě se   nezapomnělo také na nějaké ty archivní   záběry, které se do výsledného filmu   použili. Není jich ale moc, takže nijak   neruší. Dobové fotografie během   závěrečných titulků už jsou tradicí. Za   uznání stojí, že se tvůrci snažili dát   dohromady herce, kteří po úpravách v   maskérně byli původním protagonistům vcelku   podobní. Jako filmová připomínka vesmírné   události lidstva funguje dobře, ale to je asi   tak všechno. Z filmu chtě nechtě číší   chaotičnost, takže mnohdy je těžké rozpoznat,   z jakého období která scéna zrovna je. Nic   naplat, po shlédnutí asi celý tento počin, po   divácké stránce, přejde do zapomnění.

Tak trochu tendenční, trochu moc nudné, trochu   moc dlouhé, nu což. Ale film má své kvality,   to zase jo.

Od potvrzení tvrzení, že Země je kulatá,   považuji lety do vesmíru (krom těch, co mi   umožňují být on-line a čučet na bednu) za   zbytečnou kratochvíli, zatíženou   astronomickými výdaji, jejichž smysluplnější   využití by lidstvu pomohlo v pevnějším stoji   na zemi a tímto bych kosmický prostor   přenechala mimozemšťanům, kteří jsou přeci   jen lépe technicky i biologicky vybavení, že...   Nicméně, u Gagarinova pokusného výletu ke   hvězdám se zcela vzdávám výhrad, ač nebyl   úplně prvním, ale vzhledem k tomu, že si Lajka   coby nedobrovolný astronaut své vesmírné   dobrodružství naprosto neužila, budiž Jurimu   přáno... například záživnější formu   hrané oslavy jeho odvahy, které je propíraná   heroická hudba ještě malá. Hojně   zmiňovaného patosu bylo tak poskrovnu, že jsem   ho málem přehlídla, víc mi vadil Gagarinův   "švitořivý optimismus", jak trefně   kdosi podotknul a tak nějak učebnicově   strnulé, suchopárné podání - bez napětí v   přípravách, bez emocí na orbitu - které si   toto zasloužené prvenství určitě   nezasloužilo. Škoda, no.