Bitva o Sinai

Film, ač italský, je příkladem propagandy.   Tentokrát ve prospěch izraelského lidu, který   sám sebe považuje za vyvolený. Film sleduje   jednu z kapitol světových konfliktů a   dobrodružství jedné menší skupiny. Zde jsou   Izraelci ti hodní a Arabové jsou ti zlí. Třeba   i mičudu dětem podle propíchnou. Spíše je to   nezajímavé dílko. Milovníci fimů válečných   si jím jistě vyplní svoji sbírku.

kocour vytasil drápy
To je asi tak to jediné, co mi z filmu uvízlo v   paměti. Byla to kódovaná zpráva, která   oznamovala všeobecnou mobilizaci izraelské   armády v květnu 1967, kdy začínala další z   řady izraelsko-arabských válek, jež byla   později označena jako "šestidenní".   Vzájemné vztahy židů a arabů jsou dodnes   velmi silným a zárověň velmi citlivým   tématem, o kterém se zajímá celý svět.   Jistě ne bezdůvodně. Tento snímek však k   poznání tématu nepomohl. Spíš mu ublížil a   zesměšnil ho. Mnozí si na stejnou situaci   pamatují z našich kin a obrazovek. Zlí,   nesympatičtí a povětšinou tupí němci jsou po   tisících koseni dávkami přesně cílených   střel veskrze hodných, odhodlaných a   odvážných vojáků slavné sovětské armády,   kteří byli, narozdíl od němců, téměř   nezranitelní. A v tomto snímku je to zcela   totéž, jen ti hodní jsou židé a zlí   arabové. Osobně naprosto nesnáším toto   kastování celých národů na hodné a zlé. Tak   to přece nikdy nebylo, není a ani nebude. Ten   film je celý špatně. Byl-li myšlen, jako   výpověď o životě v dané době, tak to   potěš pánbůh. Pokud by si totiž chtěl někdo   udělat obrázek například o životě v kibucu,   pak by bezesporu nabyl domění, že to byla jen   samá sranda a veselí nad nepřesností   dopadajících arabských střel. Boj samotný byl   vylíčen také dost specificky. Je mi známo, že   brannou povinnost mají v Izraeli i ženy, ale   přesto by někdo asi jen těžko hledal více   osamocenou, neřízenou a nesourodou bojovou   jednotku, sice bez jakýchkoliv předešlých   bojových zkušeností (jednalo se totiž jen o   povolance, ne o profesionály), ale přesto   zvládající jakýkoliv vyvstalý problém. Ten   film je celý úplně špatně. Je bezmezně   naivní, tendenční, poplatný době,   jednostranně zaměřený. Snad kdyby byl   prezentován jako ideologický film izraelské   armády. Ale ani pak bych si nebyl úplně jist.   Vše je podbarveno neustále se opakujícím   jediným hudebním námětem lišícím se pouze v   interpretaci. Proč tedy při takovém hodnocení   ty dvě hvězdičky? Měl jsem osobně možnost   poznat beznadějně bezútěšnou krajinu   sinajskéno poloostrova, kde pusté hory   střídají jen písek, a to je vše. Vzdávám   proto úctu všem, kteří dokázali v této   nehostinné pustině snášet strádání   vojenského života, a to jen pro vidinu zisku   úzkého mořského průlivu zvaného Suez.   Zasloužili by si však za své oběti lepší   ztvárnění. Já umím určitě zužitkovat   hodinu a půl svého života lépe a věřím, že   to dokážete i vy. Ten film prostě nedoporučuji   snad nikomu.

V celku zajímavé téma válečného konfliktu  
velmi slušně natočeno a i   zahráno je to zajímaví snímek

Slabý válečný snímek zabývající se   neokoukaným tématem arabsko-izraelského   konfliktu. Špatní herci a nepovedené akční   scény to je jediné co snímek nabídne.

italský film zde uváděný jako bitva o sinai a   v distribuční síti uváděný jako bitva na   sinaji určitě patří k tomu nejlepšímu co   italští filmaři na téma válečný film   vytvořili. největší klad filmu totiž   spočívá ve faktu, že jde de facto o přepis   skutečných historických událostí takzvané   šestidenní války, krvavého konfliktu izraele s   arabským světem. na pozadí válečných bojů   se pak odvíjí příběh několika přátel, ale   zda jde o reálné osoby z bojů nebo jen o   autorskou fikci k lepšímu zasazení celistvé   dějové linie, ponechme militantně zaměřeným   odborníkům a historikům; ostatně právě jim   film bitva na sinaji jen vřele doporučit. v   komplexním hodnocení však snímek zůstává ve   zlatém středu světové kinematografie, protože   razantnější drama v osobních rovinách stejně   jako rytmus a spád postrádá.