Bídníci [TV minisérie]

´Les Misérables´ znamená v   doslovném překladu   ´Ubožáci´, ale   ´Bídníci´ asi nezní tak   urážlivě. Máme tu další   nejslavnější francouzský   román, tentokrát od autora   Victora Huga, dějově   pojednávající období   francouzského boje za   nezávislost a svobodu, který   je jak filmovými či   divadelními, tak i   rozhlasovými tvůrci stále   přitahován a uváděn v   nejrůznějších verzých.   Bohužel je vlivem svého   poslání také v rámci   propagandy zneužíván.   Vzniklo tak tradičně, a   stále vznikají, mnoho   nejrůznějších filmových   verzí a verze tato, se   stopáží přesahující tři   hodiny, s Lino Venturou v   hlavní roli, se řadí mezi   ty lepší. Převážně je   výjimečný už tím, že se   striktně drží daného   původního textu svým   obsahem a stylem a hlavně   především vyjadřuje   ucelenou náladu a étos   původního románu. Síla   Hugova nadčasovému   literárního počinu pramení   z pohledu trýznivého lidstva   a vytrvalého optimismu   tváří v tvář nepřízni   osudu. Zkrátka, všechno, co   z literárního románu   udělalo čisté mistrovské   dílo, je převedeno do této   filmové podoby s   neuvěřitelnou věrností,   ať už jde o sílu dialogů,   krásu vztahů mezi   jednotlivými postavami či o   přirozenost a skromnost   lásky mezi Cosette a   Mariusem. A právě tohle   všechno se velice odráží   na přesvědčivé studii   lidské povahy. Lino Ventura   dal své postavě Jeanu   Valjeanovi skutečnou lidskou   tvář, která vytváří   zajímavý kontrast s   emocionálně chladným   Javertem s tváří Michela   Bouqueta. Jejich konflikt je   vypravěčsky nenásilný a   volně se vyvíjí, přesně   jako v románové předloze,   které vytváří právě ono   strašlivé podobenství o   předsudcích a vykoupení.   Málo se ví, že Lino Ventura   původně nabídku na tuto   roli odmítl s úctou k   předchozímu představiteli   Jeanu Gabinovi, ale nakonec se   nechal přesvědčit zcela   odlišným ztvárněním. Tato   verze je hodně temná a v   mnoha ohledech depresivní,   čímž budou zklamáni ti   diváci, kteří budou   očekávat krásný příběh   s překrásnými kostýmy a   krásným romantizujícím   prostředím. Zvolená   atmosféra je však   kuprospěchu věci právě   daného nadčasového odkazu   Victora Huga. “Ani naše   současnost není veselá. A   člověk je dál tím   BÍDNÍKEM. Sténá ve všech   světadílech a se smrtí   zápolí ve všech   jazycích.” K tomu není co   víc dodat.

Nejlepší Jean Valjean všech dob? Lino Ventura.
Obdivovatelé Gabinova   herectví prominou...to byl   samozřejmě také   vynikající herec, ale mně   zalezl pod kůži jako   uprchlý galejník Lino   Ventura a řekne - li se Jean   Valjean, vybaví se mi   automaticky právě on. V   případě tohoto filmu šlo o   4 dílný projekt z roku 1982   v režii Joffreye de Peyraca,   tedy pardon, samozřejmě jeho   představitele Roberta   Hosseina. Lino Ventura se   dlouho bránil vzít tuto   roli, tuším, že nebyl   příliš nakloněn   kostýmním filmům, ale   Robert Hossein nasadil   veškerý svůj rescatorský   šarm a herce přesvědčil. O   pár let později, konkrétně   na podzim roku 1990, jsem   jakožto pubertální 13ti   letá slečna (alespoň jsem   se tak cítila) jaksi omylem a   z nudy koukala na televizi,   kde zrovna začínal 1. díl   Bídníků (Ubožáků). A   protože byla ještě   federace, tak v slovenském   znění. Již předem jsem   usoudila, že to bude velká   nuda, ale tak nějak jsem   pořád u té televize   seděla. A dál? Seděla jsem   a dívala a proti své vůli   jsem si musela přiznat, že   mě to baví. A tak jsem se po   týdnu dívala na druhý díl,   až jsem proplula celým   seriálem a po jeho skončení   jsem utíkala do knihovny si   půjčit Hugův román, abych   jej s chutí přečetla a   vůbec mi nedělalo vrásky,   že je to nenáviděná   povinná četba. O něco   později jsem pak tento   seriál viděla ještě jednou   a pak už bohužel ne. Je to   velice realisticky a přitom s   citem přepsaný příběh   francouzského romantismu a   věřím, že dožít se autor   díla dnešních dnů, s   výsledkem by byl jistě   spokojen. Ocenila bych, kdyby   se v televizi tato verze   Bídníků objevila a i když   by to asi hodně lidí   nechtělo přijmout, neboť   již jsme dva samostatné   státy, já bych byla pro   všemi deseti, aby šlo o   původní slovenský dabing.   Ten byl naprosto vynikající.   Lino Ventura k nám promlouval   hlasem jednoho z nejlepších   slovenských herců - Štefana   Kvietika. Věřím, že se   tento krásný zážitek snad   zopakuje.

Já osobně považuji tuto   televizní verzi za to vůbec   nejlepší zpracování   slavného románu Victora Huga   a Lina Venturu pak za toho   nejlepšího Jeana Valjeana.   Navíc tady vedle něj   exceluje i Michel Bouquet v   roli inspektora Javerta a   výborný je i Jean Carmet.   Plus je i dlouhá stopáž   televizní miniserie   umožňující zaměřit se i   na detaily. K tomuto   televiznímu skvostu se moc   rád vracím.

Abych řekl pravdu, mám rád   zpracování pro televizi s   Linou Venturou a v kině bych   radši viděl Jeana Gabina.   Oba jsou herci vyjímeční a   po jejich smrti, je ve   francouzské kinematografii   žalostně prázdno. Oba jsou   si dost podobní, s kamenou   tváří a je to krásné,   když ulovíme u nich úsměv.   A nakonec originál hlas   Gabina je parádní... Venturu   jsem slyšel vždy hovořit   česky...

Bídníci
Jak Venturu, tak i Gabina,   později i Belmonda jsem v   roli Valjeana obdivovala,   každé pojetí bylo   jedinečné a   neopakovatelné, takže je mi   trochu zatěžko napsat tak   nebo onak. Všechna   zpracování mají svá silná   místa....nicméně Gabinův   výkon nebyl dle mého názoru   překonán.

Bída i láska k životu
Jsou filmy u kterých má   člověk pocit, jako by se   díval na reálný příběh   ze života zachycený kamerou   dokumentaristy - že to, co je   zachyceno na filmovém   plátně nestvořili herci,   maskéři, režiséři... A   přesně tohle je případ   Bídníků (1982), tohodle   klenotu světové   kinematografie. Příběh je   to smutný, plný lidské   bídy, utrpení, zloby ale i   lidského dobra (duchovní a   jeho odpuštění krádeže,   které otevře hlavnímu   aktérovi oči a on   prozří).

Pokud jste ještě   neviděli tenhle   "dokumentární   film", vřele doporučuji   ke zhlédnutí.

Myslím si,že toto je   nejlepší adaptace Hugova   románu a Lino Ventura je   neskutečně dobrý. Já tento   příběh o napraveném   trestanci ( za takovou   nicovatou věc byl trestaný)   a jeho vztahu k malé   Cosettě. Je to příběh   plný lásky a odvahy, moc mě   dojímá. Těším se, že to   uvidím znovu.

Román V.Huga patří mezi   často zfilmované náměty.   Série s L.Venturou patří   mezi zdařilejší adaptace   tématu a dost se drží   předlohy na rozdíl od   jiných verzí. Film   režíroval R.Hossein, známý   jako Peyrac z Angeliky,

No, jak se mi kniha líbila a   docela šla i verze s   Neesonem, tohle mě nějak   nebralo, a čekal jsem, že   bude. Spousta zbytečně   dlouhých záběrů, kde   prostě někdo jde nebo jede   kočár, třeba půl minuty,   ne-li déle, apod. I zde   chybí Valjeanův útěk po   pomoci námořníkovi, a ač   je jinak tato verze možná   věrnější, prostě mě   nezaujala, často jsem   zrychloval, což u té s   Neesonem ani ne.