Obsah filmu Hrátky s čertem
Pohádkové podobenství: Vysloužilý voják se vydá do pekla zachránit duše dvou pošetilých dívek, které v touze po ženichovi lehkomyslně naletěly ďábelskému mámení.
Odlehčené pohádkové ladění pomophly dotvořit i stylizované ateliérové dekorace podle výtvarných návrhů Josefa Lady.
Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu
Novátorství a snaha po originalitě jsou v naší filmové tvorbě dosud vzácnými hosty. U filmové adaptace Drdových "Hrátek a čertem" je proto tím radostnější setkání s originalitou hned dvojí: ve výběru námětu i ve způsobu zpracování. Námětem je dnes již proslulá pohádková komedie Jana Drdy, která v podmínkách doby...
Pohádkové podobenství: Vysloužilý voják se vydá do pekla zachránit duše dvou pošetilých dívek, které v touze po ženichovi lehkomyslně naletěly ďábelskému mámení.
Odlehčené pohádkové ladění pomophly dotvořit i stylizované ateliérové dekorace podle výtvarných návrhů Josefa Lady.
Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu
Novátorství a snaha po originalitě jsou v naší filmové tvorbě dosud vzácnými hosty. U filmové adaptace Drdových "Hrátek a čertem" je proto tím radostnější setkání s originalitou hned dvojí: ve výběru námětu i ve způsobu zpracování. Námětem je dnes již proslulá pohádková komedie Jana Drdy, která v podmínkách doby svého vzniku - za nacistické okupace - byla psána jako zřetelný jinotaj, zesměšňující společenské typy současnosti. Tak vznikla hra vzácného druhu - úsměvná pohádka pro dospělé, svěží, aktuální a hlavně - bytostně česká.
Stejně tak, jako našla starobylá pohádka o Čertovi a Káče svého mistra v Janu Drdovi, našla i Drdova komedie své filmové mistry v tvůrčím kolektivu režiséra Josefa Macha, především v samotném režisérovi (který se jako výrazný novátor projevil již v hudebním filmu "Rodná zem"), dále ve výtvarníkovi - národním umělci Josefu Ladovi a v neposlední řadě i hudebním skladateli Jiřím Srnkovi a kameramanu J. Stallichovi. Film se stal dílem opravdu kolektivní nápaditosti, každý účastník přispěl pozitivně svou troškou do mlýna.
Nejvýraznějším nápadem filmových "Hrátek a čertem" je situování děje do kreslených dekorací. Promyšleně naivní, prostinké a básnicky křehké kompozice Josefa Lady neodolatelně kontrastují s "opravdickými" herci, kteří jsou stylisovaně maskováni tak, aby do tohoto prostředí zapadli v harmonickém barevném souzvuku. Spojením obou prvků (a zároveň jejich protikladem vznikla nové umělecká realita. které dále zdůraznila ironický a jinotajný charakter pohádky. Jinak v Drdově a Machově scénáři proti dramatické předloze v podstatě nezměněné; autoři pouze rozvinuli děj tak, aby poskytoval co nejvíce příležitostí výrazovým možnostem filmu, zachovali však v působivé obrazové nadsázce Jedinečné charaktery postav i a jejich jadrnou řečí.
Koncertu svérázných Drdových postav odpovídá ve filmu dobře znějící soubor hereckých výkonů, jehož kladem jsou jak nadprůměrné výkony jednotlivců, tak i důsledně jednotné, stylové režijní vedení hereckého kolektivu. V čele souboru je nejdůležitější postava vysloužilce Martina Kabáta, která je velkou příležitostí i úspěchem Josefa Beka. Furiant i rozšafa, světoběžník s oběma nohama na tvrdé a krásné zemi, ale především dobrý člověk - to je Bekův hrdina, spravedlivý ve své chybující lidskosti.
A tady máme obě děvčata naší hry: princezničku Dišperandu Aleny Vránové a Káču Evy Klepáčové. Holky jako lusk, které pro pěkného ženicha jsou ochotny upsat duši čertu, kdyby nebylo statečné ho Martina, který je vyrve peklu z drápů. Rozmarné, vervní ženství těchto půvabných postav dalo oběma mladým herečkám možnost dokázat, že dovedou vytvořit plnokrevné charaktery. Dlužno podotknout, že se jim to podařilo mnohem lépe než v jejich předchozích filmových rolích. Scény Káči s čerty (zejména a elegantním Luciem), ale i Dišperandy se Školastykem jsou prosvětleny hravým humorem opravdu "čertovského" ladění.
Pokrytecký poustevník Školastykus je "svatým mužem", který důsledně odmítl pekelné svody nastrojené Luciem a odolá i svůdným vidinám krásných žen. Národní umělec František Smolík mistrně vystihl dvojí tvář Školastykovu, o němž Martin Kabát říká, že je svatý, ale nelidský. Egoistický asketa nemá totiž pochopení pro lidské slabosti a myslí si, že celý ráj je rezervován jen pro něho. Ve svatém rozhorlení nad nepravostmi hříšně tělesných lidi si rouhavě dláždí cestu rovnou do pekla, od něhož ho zachraňuje teprve lidsky hříšný Martin.
"Hroznej arcimordýř" - jak se sám tituluje = jinak budižkničemu a loupežník Sarka Farka je v podání Jaroslava Vojty zdařilým přetlumočením této jeho oblíbené jevištní postavy do filmu. Zde ho vidíme dočasně zkamenělého po nezdařeném přepadení "éxportního" čerta Lucia (Josef Vinklář). Je to nový. ale dobře působící trik, stejně jako zázračné "rozdvojení" Luciovo. Ve stylisovaném prostředí filmu působí tyto i mnohé další triky neotřele, přitahují i rozveselují. Škoda, že režisér Mach nebyl ve stylisaci prostředí i postav zcela důsledný; několik "reálných" dekorací narušuje jednotu i nadsázkový účin filmu. Fantasticky zakroucené obydlí loupežníkovo, se skluzavkovitými východy a lepenkovými zdmi, je vzorem, který měl být všude dodržen.
Nejrozsáhlejší a nejpestřejší je ovšem svět čertů, ďáblů a ostatních zplozenců pekla, ostatně ne nepodobný světu lidskému, alespoň v rozlišení jejich charakterů i "společenského postavení". Pekelnou chudinu zastupují venkovští čerti Omnimor a Karborund, rodní potomci Jiráskových vodníků z "Lucerny", kteří jsou v podání Františka Filipovského a zejména Stanislava Neumanna vykresleni jako konzervativní strejci, povedené karikatury obdobných lidských protějšků.
Ďábelská "honorace" - zpupný a hloupý samovládce Belzebub (Lad. Pešek), prohnaný, hladký diplomat doktor Solfernus (Vlad. Ráž) a vojácky nabubřelý pekelný generál Belial (Rud. Deyl ml.) jsou věrným obrazem lidských urozenců stejného rodu. Celá ta pekelná chasa je však se svými praktikami i čáry dočista na hromadě před nebojácným lidstvím Martina a Káči.
Líc pekelného světa zastupuje zlidštělé nebe v podobě cudného anděla Teofila; božsky spravedlivého jelimánka zde hraje Antonín Šůra s přitažlivou prostotou, ale i vynalézavým gestem. Je zvlášť vtipně maskován jako venkovský kluk-ministrant v komži a důkladných vysokých botách!
Stylisace Machova a Stallichova obrazu, který je vtipnou podívanou v tom nejlepším slova smyslu, je rovnocenně doplněna až do grotesknosti vystupňovanými motivy i zvukomalebnými střípky skladatele Jiřího Srnky.
"Hrátky a čertem" jsou pestrou, přitažlivou podívanou. Poctivé dílo, vynalézavě podané, které rozesmává a prosvětluje hlediště kina vírou v zdravý lidský rod. Lahodný, řízný truňk, který nechť slouží ke zdraví publiku i filmovým tvůrčím pracovníkům.
Autor/Zdroj: Dvořák Ivan/dobová recenze < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 3.3.2012
Je pro zajímavé, že tento film se mi neokouká. Já ho mám rád,ty kulisy podle Lady. Mám rád prostořekou Káču i princeznu Dišperandu. Prostě film je pohádkovej,vypráví prostě pohádku, na nic si nehraje, všechno nádherně žije.A potom ta setkání s herci, kteří se už neuvidí.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 4.1.2012
Solfernus, zberateľ dušíZnáma, priam už legendárna rozprávka, ktorú som už videl viackrát. Avšak mne ako rozprávka až tak úplne nepríde, a ak áno tak určite skôr pre staršie deti. Mladšie budú mať niektoré veci problém pochopiť. Vlastne sledujeme potulovanie Martina Kabáta, neskutočne odvážneho mládenca, ktorý sa nebál ani síl pekelných. Na tú dobu dosť odvážne myšlienky. Zábery to samé. Všetko je to skôr ako divadelné predstavenie, kulisy a tak, to však nevadí, pretože to nesmierne pasuje, podobne kostýmy, najmä tých pekelníkov. Čo je najväčšou devízou, to sú neuveriteľne perfektné dialógy, tie herci riadne sypú, s neuveriteľnou ľahkosťou a často výbornou vzájomnou súhrou. A nemožno ani zabúdať na určité morálne posolstvo, ktoré film prináša. Mne sa páčil pekelný mariášik, nemusím zdôrazňovať aká je to skvelá hra, tých starých čertov aj chápem, keď sa naň tak tešili
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 28.8.2011
Shrňme si to: Vysloužilý voják se svědomitě musí vydat do samého pekla, peklo se hroutí, hrozí mu invaze nebeských vojsk, obrací se vzhůru nohama, loupežník a poustevník musejí začít potupně pracovat - a to všechno jenom proto, že Káča a princezna chtěly své ženichy.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 24.6.2011
Další klasika českého filmu, ve které se tvůrci docela vyřádili. I když to člověk viděl mockrát a hlášky už zlidověly... dá se na to koukat stále.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 25.12.2010
Příběh se silným morálním nábojem...Krásný pohádkový příběh se silným morálním podtextem. Humorným způsobem tu zahrála herecká esa ve všech hlavních rolích. Jako ojedinělou postavu bych zde vypíchnul pana Smolíka v negativní roli Skolastikuse, který zde vykreslil jednu z nejhorších podob zvrácené morálky, která dovede ve jménu "něčeho" zásadně ubližovat a při tom tím skrývá vlastní sobectví.
Myslím, že morální stránka věci je tu neméně silná než třeba v jeho "Vyšším principu" i když je podaná humorně.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 25.10.2009
Čert a anděl jsou hlavními ikonami této veselé pohádky , kterou má asi každý rád a řadí se mezi naše nejlepší pohádky o čertech vůbec. Výborné herecké obsazení je další zárukou dobré zábavy.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 17.7.2009
Tak zase dalsi vyborna ceska pohadka,ktera na to,ze je pres padesat let stara,potesi srdce dospeleho i detskeho divaka dodnes.Me osobne se nejvice libil Josef Bek coby Martin Kabat.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 30.6.2009
"Kdo se na nás jedním očkem podívá,do smrti smrťoucí už smutnej nebude..." dala by se parafrázovat slova loupežníka Sarky Farky o téhle pohádce. A má pravdu pravdoucí...
Josef Bek coby neohrožený Martin Kabát to natře celému peklu, polepší loupežníka s poustevníkem, ale nakonec skončí v manželském chomoutu. Jo, jo, tak dlouho se chodí se džbánkem pro vodu, až se ucho utrhne!
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení:
Přidáno: 31.7.2008
Průměrná pohádka . Viděl jsem lepší . Ale když jí dávají nevadí mi . V téhle pohádce je divné že je neutrální . Jako diváka mě neodpuzuje ani nepřitahuje je taková nemastná nesolená
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 9.6.2008
Pohádka? Hezká klasika, ale až taková pohádka ne.....nebudete se mnou souhlasit, ale já tento film jako pohádku příliš nevnímám, dokonce jsem ho jako malá holka neměla ráda vůbec, nebylo mi jasné, proč se tam musí dávat někdo na pokání, když vidí kolem sebe ženské apod. Hrátky s čertem totiž ve skutečnosti ani nebyly napsány jako pohádka, nýbrž jako jinotajná divadelní hra se skrytými narážkami na poměry ve společnosti i politickou situaci. Ale chápu, že takhle to každý vnímat nebude. Na druhou stranu - mně to pomohlo. Sice Hrátky s čertem nejsou zrovna mým favoritem, ale přistupuju - li k nim jinak, než jako k oddechovému pohádkovému filmu, tak se můžu i docela bavit. Je to film spíše pro dospělé než pro děti, nemusí mu vždy porozumět. Každopádně - jedno filmu neodpářeme, a sice - přehlídku výborných českých herců (p. Bek, p. Ráž, p. Smolík, p. Neumann...) a také krásné kulisy podle Ladových ilustrací, které se mi líbí asi ze všeho nejvíc. Jen chci dodat, že narozdíl od mnoha odpůrců patřím k těm, kteří si váží literárního odkazu Jana Drdy.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film