Byli jednou dva písaři

K tomuto černobílému seriálovému skvostu těžko cokoli dodávat, protože dostatečně mluví sám za sebe. Francouzský venkov půle 19.století a dva podivínští, poznání chtiví pánové tvoří kulisu pro gejzíry a vodopády laskavého humoru. Pan Gustave Flaubert a jeho román Bouvard a Pecuchet tady dostávájí úplně novou tvář (kdo četl ten potvrdí, že kniha není ani zdaleka taková zábava) Nechci srovnávat s našimi současnými seriálovými "hity" ale tenhle kouzelný francouzský výlet bych já osobně zařadil do TOP 10 v historii naší televizní tvorby. Tady nikde nic nepřečnívá, nikde nic nechybí a pánové Roháč, Sovák a Horníček obdarovávají diváky opravdu prvotřídní zábavou v tom nejlepším smyslu slova.

Žádná z českých televizí se už nikdy nezmůže na lepší adaptaci klasického díla. Takový režisér a představitelé hlavních rolí se již nikdy nenajdou. Hltám vždycky každý díl a nemohu se dočkat dalšího vysílání.

Upřímně, už mě to nijak zvlášť nebere, spíš jen některé scény. Krom hlavních protagonistů perlí J. Dvořák, hlavně v díle, kde chtějí hrát představení. Věta přibližně: "Dívá se do sálu plnýho lidí, kde nikdo není..."

Jednou jsem seriál viděl, dost mě pobavil a na Sovákovi a Horníčkovi je vidět, že je seriál vzal za srdce. O Horníčkovi, že ztratil syna při filmování jsem se dozvěděl později a obdivuji ho, že seriál nehodil za hlavu ale jako profesionál jej dofilmoval. Jak nemám rád Horníčka, tak jej obdivuji, je to machr a seriál se povedl...