Daniil Granin

Daniil Granin, vlastním jménem Daniil Alexandrovič German se narodil 1. ledna roku 1919 v městě Volyň, ležícím odedávna v Kurské oblasti. Otec byl lesním hlídačem a snažil se, aby chlapec přilnul co nejvíce k přírodě. Dospívající Daniil se v duchu té doby zajímal spíše o technické a vědecké pokroky. Tento zájem jej nasměroval ke studiu na katedře elektromechaniky Polytechnického institutu v Leningradě, který absolvoval v roce 1940. Do roku 1950 pracoval jako mladý inženýr v průmyslu a později ve výzkumu. Literárně se prosazoval od roku 1949, kdy publikoval své prvé literární texty, mezi kterými se stala nejznámější novela Spor čerez okean/1949, Spor přes oceán/zachycující mezilidské vztahy mezi pracovníky průmyslového výzkumu a zdůrazňující převahu Sovětského svazu nad USA. Předělový úspěch, který Granina zařadil mezi významné prozaiky Sovětského svazu, zaznamenala román Iskatěli /1954, Průkopníci/. Názorově Granin dospívá do jisté polemiky se sovětským systémem v próze Sobstvennoje mnenije /1956, Vlastní názor/, který byl podroben těžké kritice. Granin o dva roky později vydává v obdobném duchu napsaný román Posle svaďby /1958, Po svatbě/ o neprosperujícím kolchoze. Po přerušení své literární činnost, kdy bylo jeho dílo podrobováno společenské polemice, se přihlásil románem Idu na grozu /1962, Letím do bouřky/, který byl také vydán v českém překladu. V mezidobí do roku 1970 vydal Granin rozsahem menší prozaická díla, jako Mesjac vverch nogami /1966,Měsíc vzhůru nohami, č. Lidé vzhůru nohama/; Naš kombat/1968, Náš velitel/ aj. Román, ve kterém se pokusil formou autobiografického vyprávění zachytit atmosféru a nedořešené otázky z minulosti, vyprávěním o setkání Němců a Rusů 20 let po válce - Prekrasnaja Uta /1970, Krásná Uta/. V řadě dalších próz se vrací k tématům vědy a lidské osobnosti a etických a psychologických problémů vědců: Kto-to dolžen /1970/, Někdo přece musí /1973/; Eta strannaja žizn´ /1974, Jeden podivný život; Odnofamile /1975, Jmenovec/. Po roce 1980 se zabývá vzpomínkami a rozhovory s těmi, kdož přežili více jak dvouletou blokádu Leningradu-Blokadnaja kniga /1981, Kniha o blokádě/. Za perestrojky vydal román Zubr /1987/ o ruské emigraci v Berlíně, kde v letech 1925 až 1945 pracoval genetik Nikolaj Timofějev-Ressovskij, později trestně stíhaný a odsouzený do vyhnanství. Jedním z poslední významnějších románu je satirický román Naš dorogoj Roman Andrejevič /1990, Náš milý Roman Andrejevič/. Do češtiny byla přeložena převážná část Graninovy literární tvorby, převážně z let 1954 až 1985. Do filmové podoby byly převedeny mnohé Graninovy prozaické práce. Erkul