Elisabeth Bergner

Herečka Elisabeth Bergner se narodila v Drogobytči, který patřil v době jejího narození k Rakousko-uherské monarchii, (v současnosti je začleněna k Ukrajině) – jako Alžběta Ettel dne 22. 8. 1897. O jejích rodičích toho není moc známo. Byli rakouskými občany, a patřili ke kočovné herecké společnosti, která putovala po Evropě. Elizabeth vyrůstala v ovzduší divadla - drama, nebo komedie, a jako dítě prý už vystupovala v dětských roličkách. Nebudeme se proto divit, že se ve svých čtrnácti letech ocitla v rakouském Innsbrucku, a zde začala hrát v divadle po konkursu, který byl na místo mladé dívky do divadelního sboru vypsán. O rok později už hrála ve Wien – Vídni. Od šestnácti let hostovala po rakouských a německých provinčních scénách se společností, která se specializovala na Shakespeara, a jeho dramata. Později z Elizabeth vyrostla skvělá herečka a na scénách známých divadel byla přijímána coby největší dramatická představitelka ženských Shakespearových rolí – Ofélie, Julie, na svém repertoáru měla všechny Learovy dcery, ve Večer Tříkrálový Olivii, nebo Hermii, a.j. Pracovala jako modelka pro známého sochaře Wilhelma Lehmbrucka. Poté, co se o ní ucházel z Vídně utekla, aby se usadila nejprve v Mnichově a pak v Berlíně, kde hrála ve Státním divadle a v roce 1923 debutovala ve filmu Der Evangelimann. Nástupem nacizmu v Německu se rozhodla odjet do Velké Británie – do Londýna, kde se provdala za režisera Paula Czinnera v roce 1933. V divadle se objevila ve hře psané přímo pro ni Escape Me Never – kterou pro ni napsala Margaret Kennedy. V Londýně natočila film Catherine the Great – Kateřina Veliká 1934, která však byla v Německu režimem zakázána. O rok později Escape Me Never 1935 – za hlavní ženskou roli byla nominována na Oscara. Hrála také vedle Laurence Oliviera – on v rolí Orlanda - první zvukovou verzi Shakespearovy komedie – As Your Like It - Jak se vám líbí, ona v roli Rosalind. Elizabeth však bylo mnohdy vytýkáno, že v její angličtině zaznívá přece jen tak trochu cizí přízvuk, a že hrála moc dlouho v Německu, proto se odmlčela a na podium divadla se vrátila až po válce v roli Vévodkyně z Malfi – The Duchess of Malfi. Elizabeth se dočasně se vrátila do Německa v roce 1954, hrála zde ve filmu a na divadle. Byla členkou Národního divadla v Berlíně a byl na její počest přejmenován Steglitz, veliký městský park. Jako zajímavost uvádím, že se nechal režiser a producet Joseph L. Mankiewicz inspirovat Elizabethinou postavou a životem a žádal aby byla charakteristika Bergerové zachována v roli Margo Chaningové ve filmovém příběhu All About Eve – Vše o Evě. Po válce hrála opět ve své milé vlasti Rakousku, a spolupracovala s režiserem a hercem Maximilianem Schellem. Z této spolupráce vznikl film s německým názvem Der Füssganger – v Angličtině – The Pedestrian, a za svůj herecký přínos byla nominována opět na Oscara a získala Zlatý Globus za nejlepší herečku v zahraničním filmu. Elizabeth Berger se na sklonku života přestěhovala zpět do Anglie, kde ve věku 88 let zemřela 12. 5. 1986 v Londýně. Na svém kontě měla 36 filmů. Marta Holubová-clara.bow