Bohumila Dolejšová

Bohumila Dolejšová (30.9.1942 Plzeň - 3.3.2020 Praha). Bez zvláštního hereckého vzdělání získala své první profesionální angažmá již jako osmnáctiletá ve Východočeském divadle v Pardubicích. Zde působila v letech 1960-1965. V roce 1965 odešla do Prahy, kde nastoupila do Divadla za branou Otomara Krejči a zde hrála až do zrušení divadla v roce 1972. Potom až do pádu komunistického režimu účinkovala v komorním souboru Lyra Pragensis a v roce 1990 se vrátila do obnoveného Divadla za branou II, kde setrvala do roku 1994. Před kamerou se poprvé objevila v roce 1972 v televizní inscenaci SUROVÉ HEDVÁBÍ a o rok později pak natočila svůj první film ADAM A OTKA. V televizi hrála v řadě inscenací a také v seriálech DOBRÁ VODA, SANITKA, VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE, DRUHÝ DECH, DLOUHÁ MÍLE, PŘÍSAHÁM A SLIBUJI, NÁHRDELNÍK, CO TEĎ A CO POTOM, O ZVÍŘATECH A LIDECH, ČETNICKÉ HUMORESKY nebo ČERNÁ SANITKA. Ve filmu hrála vesměs jen vedlejší a epizodní role. Tou největší byla asi Eva Marhová v krimi ČAS PRACUJE PRO VRAHA (1979). Za zmínku stojí i barmanka v parodii BULDOCI A TŘEŠNĚ (1981), Vančurová v dramatu ATOMOVÁ KATEDRÁLA (1984) nebo učitelka Blanka ve filmu EXPERIMENT EVA (1985). I když si jako herečka nechala své jméno, po svatbě byla úředně provdaná Křenková.