Četnické humoresky

Úvodních třináct dílů televizního seriálu Četnické humoresky, které vyrobila v brněnském televizním studiu tvůrčí skupina Josefa Souchopa a Dariny Levové a režíroval Antonín Moskalyk, se odehrává v období první republiky (kolem poloviny 30. let) a námětově těží z existence četnických pátracích stanic, předchůdkyň dnešní kriminální služby, a případů zločinnosti, které stanice řešily. Četnictvo bylo za první republiky klíčovou institucí, podílející se na pátrání a odhalování trestné činnosti - a to především na venkově a v menších městech (ve větších městech fungovaly státní policejní úřady dnešního typu). Četníci z pátracích stanic žili ve svých rajónech přímo mezi lidmi, často velmi asketicky, byli neúplatní, ale měli pochopení pro lidské slabosti, a proto požívali značné vážnosti a úcty. Četníci z "pátraček" dosahovali udivujícího procenta objasněnosti případů, především díky znalosti místního prostředí a odborných znalostí mužstva a speciálních útvarů. Také stavovská "zavilost", s níž příslušníci sboru stíhali zločin, byla pověstná. Dopadení určitého pachatele po letech nebylo tak mimořádné. Díky důsledné evidenci a prověřování všech souvisejících nitek se nejednou četníkům podařilo vyřešit i případy, na nichž si vylámala zuby státní policie. Příběhy Četnických humoresek jsou inspirovány autentickými případy a osudy mužů v typické výstroji a výzbroji, roztroušených od nejzápadnější Aše až po nejvýchodnější výběžek Zakarpatské Ukrajiny. (V nejvyšších stavech mělo četnictvo 14 000 lidí.) Seriál ve své žánrové poloze doslova objevuje dosud velmi řídce nebo jednostranně mapované prostředí a mechanismy četnictva. Právě detailní zájem odborného poradce (a autora námětů) mjr. Michala Dlouhého o tuto problematiku byl duchovním impulsem ke vzniku projektu. Seriál Četnické humoresky byl natočen v reálných prostředích střední a jižní Moravy a v Brně. Sídlo brněnské četnické pátrací stanice, v níž v našem seriálu slouží deset mužů a služební pes Argo, bylo zřízeno v areálu bývalých vojenských kasáren na Staňkově ulici v Brně. Páteří jednotlivých dílů seriálu je obvykle dvojice kriminálních případů, jednoho závažného a druhého méně závažného, někdy dokonce i směšného. Pokaždé však následuje rozuzlení včetně dopadení a usvědčení pachatele. Ústřední postavou celého seriálu je Karel Arazím, zpočátku štábní strážmistr, později praporčík a vrchní strážmistr, v podání populárního Tomáše Töpfera. Jeho "pravou ruku" představuje Ivan Trojan. Vrchního šéfa pátračky hraje Petr Kostka. K těmto třem základním pilířům přistupují další členové pátračky - Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Pravidelně se budeme setkávat i s ženskými postavami - majitelkou květinářství Ludmilou Horkou (v podání Aleny Antalové) - Arazímovou známostí, s níž se nedokáže ani oženit a ani rozejít, s hospodyní pátračky Andělou (Andrea Elsnerová) a s manželkou velitele stanice Šiktancovou (Zdena Herfortová). Občas zasáhne také ze Zemského velitelství služebně vysoce postavený dr. Kostroun (Karel Janský), Arazímův bývalý legionářský spolubojovník, který nad ním drží ochrannou ruku - především při jeho "průšvizích". Česká televize