Jan Burian

"V medicíně i umění záleží na tom, aby bylo věrohodné, opravdové, poctivě dělané. To, že selháváme, to prosím patří k rizikům, jsme nakonec všichni jenom smrtelní."

Z díla Jana Buriana: Blues pro věřitele Zpívám si někdy jen tak v duchu Několik podezřelých vět Že jsem si půjčil trochu vzduchu A taky celej tenhle svět Zpívám si že se nevyplácí Nadělat takhle velkkej dluh Že se to potom těžko splácí A kdo je věřitel ví bůh Zpívám si někdy polohlasem Když mívám z temných stínů strach Že tuhle půjčku splatím časem A nejspíš v tvrdejch minutách /1971/ Moje holka Moje holka vstává do tmy Na stěnách spí pavouci A na lůžku zbyde důlek Horkej Teplej Chladnoucí Důlek jako tajná zpráva Kterou nikdo nehlídá Moje holka do tmy vstává Nesní ani nesnídá Nesměje se jako kdysi Nespí ani nezpívá Neodbírá časopisy Ani se s tím neskrývá Stala se s ní divná změna Já to asi nesnesu Smutná je a zařazená Ve výrobním procesu /1979/