Petr Pithart

Z literáráního díla Petra Pitharta: Manévry Obzoru nedohlédneš Táhne se něco při zemi co nemá jméno V podpaží větví vítr ustýlá a na posledním žebřiňáku říjen jede do pole... ...člověk s hrabičkami pálí za nim listí ty fáče krvavé po jablečné válce /Plamen 10/1965/ Ráno slunce Nerozsvěcuj a ujeď co umíš nejdál hned prvním vlakem nebo támhletou tramvají poodejdi na druhý konec pokoje nebo světa nebo jen očima uhni alespoň trochu prosím tě i já seberu svých pět básní a půjdu ke dveřím po hřbetech hor odkud se uzlují větry světlo s tmou a začátek a konec a kdovíco - nerozsvěcuj hledám tě potmě a z dálky která snad ani není a chci aby to tak bylo do smrti nerozsvěcuj /Plamen 10/65/