Jaromír Hnilička

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Jaromíra Hniličky: …Kdykoliv někde stojí harfa, už se k ní ženu a hraju - k velké nelibosti pořadatelů. Křičí, ať na ni nesahám, že je to ohromně drahý nástroj, a já na to, že jsem na harfu hrál osm roků. Vždycky si ale zahraji alespoň tu slavnou úvodní pasáž z Vyšehradu./1/ …Dnešní doba se svojí rockovou vlnou, takové to zjednodušení typu „lidu blíž a už tam zůstat“, to je něco zcela jiného. Lidem se nechce přemýšlet, jsou líní. Složitá hudba vyžaduje jakési duševní vypětí. Když tam ale dnešní muzikanti dají dva akordy a vystoupí někdo, kdo se v garáži jakž takž naučí hrát, je to pro lidi perfektní. Je pro ně úleva, že nemusejí o té hudbě přemýšlet. Naše hudba se tak stává ezoterickou záležitostí, chodí na ni pouze specialisté a těch je málo. A ještě se na koncert chtějí dostat zadarmo./2/ /1-2, Česká beseda 4/2007