Jiří Vašíček

Populární zpěvák Jiří Vašíček, zpěvák s nádherným sametovým hlasem, idol našich babiček se narodil v roce 1933. Tatínek se činil jako vrchní číšník ve vinárně Valdek na Vinohradech. Říkalo se o něm, že je chudý, protože byl poctivý. Nikdy by si Jiří nepomyslel, že se z něj stane zpěvák a bude posluchačům svým hlasem dělat dobře. V dalších letech se rodičům narodilay ještě dvojčátka – holčičky, se kterými mamince vydatně vypomáhal. První, kdo odhadl jeho muzikální talent, byla jeho babička, která jej přihlásila na hodiny klavíru. Potají si zpíval, aby jej nikdo neslyšel a dokázal věrně napodobit staršího, později kolegu a kamaráda Rudolf Cortés. Zpěvem se jenom bavil, v tu dobu měl plnou hlavu učení, docházel do gymnázia, problémy mu nedělala matika nebo chemie, ale latina. Tento problém se vyřešil jednou provždy - odešel ze školy a šel se učit být jemným mechanikem. Jeho umělecká kariéra se dá počítat na začátek padesátých let, kdy vstoupil do souboru Julia Fučíka, poznal se s výbornými lidmi - s básníkem Pavlem Kohoutem a jeho tehdy ženou Alenou Vránovou, s rozhlasovým režisérem Hořčičkou a co je podstatné, v tomto kolektivu poznal i svou první ženu Milenu, která jej přivedla na sólovou dráhu a pro nás udělala jenom dobře. Jezdili po celé republice, rozdávali radost a dobrou zábavu. Když jednoho dne jejich dirigent napsal písničku, nevěděl, kdo ji bude zpívat. Milena mu navrhla Jiřího Vašíčka, ten uspěl a to se potom na něj valila sóla - jedno za druhým. Ono je jisté, že jej musela do všeho dostrkat jeho žena Milena. Ta jej i přihlásila do soutěže Hledáme nové talenty a zde se krájí chleba - fascinující úspěch. Práce v továrně skončila a začal se věnovat vystoupením se známými orchestry. Narodili se jim dva synové. Jiří a Milena podepsali smlouvu s Armádním uměleckým souborem Víta Nejedlého, vystupují na koncertech, v rozhlase, jsou i vidět v kouzelné skříňce – v televizi. Rok 1968 nepřivedl do republiky jen přátele z východu, ale jak se říká, neštěstí nechodí po horách ale po lidech. Jiří na závěr roku při cestě na koncert uklouzl na náledí, roztříštil si kyčel pravé nohy. Rok v nemocnici, operace za operací, získal snad jako první občan v republice endoprotézu. Vrací se na pódia, posluchači na něj nezapomněli, ale téměř na vlas podobně, po dvou letech, den před Silvestrem v roce 1970, do jeho nového Opelu Admirál naboural Ital. Jiří i Milena jsou vážně zraněni, Jiří to odnesl na čtyřikrát zlomenou pravou nohou. Hrozila amputace, kterou odmítl, věnoval se rehabilitacím. Na Jiřího se valí horem a dolem smůla, žena mu zůstala v Německu, přichází rozvod, Milena se v Německu znovu vdává, děti vychovává babička s dědou v Josefově Dole. Na konci tunelu však vysvitlo světýlko, poznává svojí druhou ženu Slávku. K jeho kamarádům, kteří mu psychicky pomáhali, patřil Rudolf Cortés, Richard Adam, Karel Hála nebo i Milan Chladil, kamarádili spolu, jeden druhému nekonkuroval. I když svoji kariéru začal v roce 1956, naše hudební nakladatelství mu vydalo desku až v roce 1978, nazpíval kolem 400 písní. Je jisté, že posledním návštěvníkem v nemocnici u lůžka Jiřího Vašíčka, byl Karel Hála, a to bylo několik měsíců před jeho smrtí. Zemřel v listopadových dnech roku 2001 v Praze...