Josef Svatopluk Machar

Josef Svatopluk Machar se narodil 29. února 1864 v Kolíně do rodiny mlynářského stárka. Své dětstvé prožil na různých místech Středních Čech. Vystudoval gymnázium v Praze a poté se chtěl stát důstojníkem. Absolvoval roční vojenskou službu, ze které roku 1899 odchází, protože přijal místo bankovního úředníka ve Vídni. Nadále však udržoval kontakt s pražským kulturním a politickým životem. Různě také přispíval do literárních časopisů. J. S. Machar byl též autorem manifestu České moderny a i jakýmsi mluvčím této generace. Ve Vídni chtěl zůstat jen dočasně, nakonec však zůstal 30 let a do Čech se vrátil v roce 1918 na žádost T. G. Masaryka. V této době vznikla velká část Macharova básnického a publicistického díla. Za verše ze sbírky Krůpěje byl Machar v roce 1916 i vězněn. Sblížil se s T. G. Masarykem a stal se členem Realistické strany. Této funkce se roku 1924 vzdal kvůli názorovým rozporům s Masarykem. Josef Svatopluk Machar zemřel 17. března 1942 v Praze. Za svůj život napsal spoustu básní aj. VÝBĚR Z DÍLA: Dva úsměvy Sonet o třech metaforách Poslední cesta Padlým u Sadové Prvního května Otrokyně otroka V noci prvního máje Památce dělníků padlých v březnu 1848 Confiteor I. – III.(1887) – básnická sbírka, provokativní milostná poezie, lyrický deník moderního člověka Čtyři knihy sonetů (1891-1893) – sbírka, tradiční milostný obsah sonetu vyměňuje za politický Tristum Vinobona I. (1893) - politická poezie, sbírka Zde by měly kvést růže (1894) – sbírka veršovaných příběhů, kritika měšťácké společnosti, pokrytectví, zbabělost, neupřímnost Magdaléna (1894) - veršovaný román, kritika měšťácké morálky Svědomí věků (1901-1926) - rozsáhlý epický cyklus