Robert Desnos

Řekli a napsali o Robertu Desnosovi: ...Kdo neviděl, jak bez nejmenšího zaváhání klade tužku na papír a jak píše zázračnou rychlostí podivuhodné básnické rovnice, kdo se nemohl přesvědčit, že nemohly být připraveny, nemůže plně pochopit, jak svrchovaných hodnot dosahoval... Hrál v surrealismu úlohu nutnou, nezapomenutelnou a přiblížil se snad nejvíc surrealistické pravdě. André Breton /str.84, z publ. Sto moderních básníků, ČS 1967/

Z díla Roberta Desnose: Každodenní básně 4/5/1936 Stíny stromů ve vodě Tak zřetelné tak jasné tak čisté Jak to že tohle zrcadlo Tak špinavé plné bahna a plné mračen a smrti Vás odráží tak dokonale Ledňáčku Rozeznávám tvé barvy I barvy květin I nákladních lodí jež právě projíždějí A to všechno jsou jenom odlesky Ve vodě špinavé a bahnité a nezdravé. Zpěv pro krásný čas Nic se tolik nepodobá inspiraci jako opojení jarním ránem, jako touha po ženě. Už nebýt sebou, být každým. Čile klást nohy na zem. Vychutnávat vzduch, který vdechujeme. Dnes večer nezpívám o tom, s čím bojovat, leč o tom, co je třeba bránit. Radosti života. Víno, jež pijeme s kamarády. Lásku. Oheň v zimě. Chladivou řeku v létě. Maso a chleba ke každému jídlu. Písničku zpívanou do kroku. Postel v níž spíme. Spánek bez prudkého vytržení, bez strachu ze zítřka. Blaženou nečinnost. Volnost měnit oblohu. Pocit důstojnosti a mnho jiných věcí, lidem opovážlivě odpíraných. Miluji a opěvuji jarní čas. Miluji a opěvuji léto s jeho plody. Miluji a opěvuji radost ze života. Miluji a opěvuji jaro. Miluji a opěvuji léto, roční období, v němž jsem spatřil světlo světa. / za použití překladů Františka Hrubína, Josefa Lukasíka z publ. Láhev v řece, vyd. 1948 Ostrava-Praha a Prostory spánku,Odeon 1984/.