Ludvík Kundera

Z tvorby Ludvíka Kundery: Proč jsi tak krásná Proč jsi tak krásná? Nebuď tak krásná! Chci, abys byla z masa, ne ze sluneční záře! Proč jsi tak krásná? Kdybys aspoň měla pihy, abych ti je věčně mohl sbírat s tváře! Kdybys aspoň trošinku šilhala! Celý život bych na kolenou přemlouval to odvrácené oko. Ale ty jsi krásná! Ano, jsi ze sluneční záře! Já však nemohu žít pořád pod tou září! Já nemohu žít pořád jako na jevišti! Všechno je na mně vidět! Každá škaredost, každé mé klopýtnutí! Já nemohu žít pod reflektorem! Pochop to. Neplač. Nemohu s tebou žít. Jsi příliš krásná. /ze sbírky Monology,Československý spisovatel,1965, str.21/

Z tvorby: Variace na kámen ……Ludvík Kundera /Jaroslavu Seifertovi/ S oblázkem se mazlí S kamenem se hází Balvanem nepohneš Skálou oněmíš Štěrkem se nasypává Hlínou se zasypává Pískem se probíráš Prachem zalkneš Mramorem navěky Břidlicí na chvíli Žulou jen pro dno Pískovcem pro sochu Sochou pro gesto Gestem pro kámen Kamenem pro balvan Balvanem pro skálu Skálou ke skaliskům Skalisky do oblak Oblačnem k oblázkům A všechno nanovo /ze sb.b. Pády.1992