Viktor Dyk

Z díla Viktora Dyka: Smutná píseň vesnického šprýmaře Ku předu jdeme, je-li vhodná chvíle, vhodná-li chvíle, jdeme zase zpět. Při kterémkoli tak nás vidím díle. -Ne zlí, ne dobří. Něco uprostřed. Vábeni věčně vším, co pro nás cizí, šumařit jdeme v chladný pro nás svět. Na půli cesty tato náhle mizí. Ne sví, ne cizí. Něco uprostřed. Zvedneme ruku. Potom zase klesne. Dnes oheň v nás. A zítra zase led. Hrozí se dnes a zítra sotva hlesne. Ne živí, mrtví ne. Tak něco uprostřed. /ze sb. b. Pohádky naší vesnice, 1910/

27.6.1896 avantgardní divadelní spolek okruhu Moderní revue Intimní volné jeviště/ na Královských Vinohradech/, uvedl Dykovu aktovku POMSTA/ pod pseudonymem R.Vilde/. ...1.10.1907 premiéra hry POSEL v pražském Národním divadle. Šlo o jeho vrchol polemiky s T.G.Masarykem, který proti Dykově požadavku vzpoury jako jediné možnosti pro porobený národ, hlásal "realistickou humanitu". ...na začátku války v roce 1914 se Dyk usmířil s T.G.Masarykem i J.S.Macharem. ...1915 Masaryk vyzval z exilu Dyka k útěku do zahraničí, ale než mu poslal falešný pas, Rakousko-Uhersko uzavřelo své hranice.

...Viktor Dyk se narodil 31.12.1877 v Pšovce, dnes již součástí Mělníka, do rodiny správce mělnického panství Jiřího Kristiána knížete z Lobkowicz/1835-1902/.

V podrobnostech popisuje okolnosti smrti Viktora Dyka herec Zdeněk Štěpánek, ve svých vzpomínkách pod titulem Herec, MF 1964 str. 187/188