Apostol Karamitev

Bulharský herec Apostol Milev Karamitev se narodil 17. října 1923 v Burgasu jako syn přístavního dělníka. Po maturitě na italském gymnáziu se sice přihlásil na vojenskou námořní kadetku, ale 1942 byl odveden a další dva roky strávil na frontě. Po návratu pracoval nějaký čas jako typograf a v roce 1947 se, k otcově značné nelibosti, přihlásil na hereckou fakultu Národní umělecké akademie v Sofii, kterou r. 1951 úspěšně absolvoval. Jako jeden z nejlepších studentů svého ročníku byl často vysílán na zahraniční stáže (Moskva, Lenigrad, Varšava, Praha) a po ukončení studia získal okamžité angažmá v místním Národním divadle, kde poté strávil prakticky celý svůj další profesní život. Na jeho scéně zvárnil nejenom celou řadu rolí, ale v pozdějších letech zde působil i jako pedagog. V 25 letech se oženil se svojí hereckou kolegyní Margaritou Duparinovou, která byla o dva roky starší než on, což vedlo k další rodinné roztržce. Rychle za sebou se jim narodily dvě děti - dcera Margarita a syn Momčil, což v bulharštině znamená "Klouček" anebo "Hošík". Karamitev, pro něhož rodina (spolu s herectvím) znamenala v životě všechno, tak dal výběrem jeho jména najevo svou radost ze synova narození. Ani v těch nejslavnějších dobách své kariéry mu pak nebylo zatěžko se oběma dětem co nejvíce věnovat - chodit s nimi na výlety, hrát pro ně loutkové divadlo anebo jim chystat různé laskominy. Souběžně s divadelní prací si hned od počátku svojí herecké kariéry Apostol Karamitev budoval pozice i ve filmu a v polovině 60. let byla už jeho sláva v plném proudu. Jeho debutním snímkem se hned v roce 1951 stal film "Utro nad rodinata", po kterém následovalo cca 20 dalších titulů, ze kterých je českému divákovi určitě nejbiližší Apostolova role mládence Ferchada z čs.- bulharské koprodukční pohádky "Legenda o lásce" (1956). Díky svému talentu a nezměrné píli se Apostol Karamitev vypracoval na nejmladšího nositele titulu "Zasloužilý umělec" v dějinách bulharské kinematografie, což se neobešlo bez závisti méně úspěšných kolegů. Hercova sláva a popularita se bohužel negativně odrazila i v jeho vlastní rodině a vedla k dlouhodobému nepřátelství ze strany jeho bratra. K jejich opětovnému sblížení napomohla až Apostolova těžká nemoc, která u herce propukla počátkem 70. let. Ani potom ale Apostol Karamitev nepolevil ve svém pracovním nasazení a o své chorobě - rakovině jater - se nikomu ani nezmínil. Těžce nemocný přijal i roli ve svém posledním filmu, historickém dramatu "Svatbite na Joan Asen" (česky Pán a vládce - 1975). O jeho zdravotním stavu věděli v celém štábu pouze dva lidé - on sám a režisér Vili Cankov. Nemocný herec odmítal během natáčení jakékoliv úlevy a nenechal se odradit ani od scény, kdy se měl brodit studenou bažinou. To mělo za následek bolestivý záchvat, kvůli němuž byl rovnou z "placu" odvezen do nemocnice, kde k ohromení nic netušících kolegů brzy na to (9.listopadu 1973) skonal. Jeho roli pak převzal Kosta Conev, který ve zmíněném snímku hrál i jeho bratra. Ani poslední rozloučení s tímto idolem bulharských diváků se ze strany jeho protivníků neobešlo bez problémů, nakonec ale veřejnost přece dostala šanci uctít jeho ostatky vystavené v prostorném foyeru hercova milovaného Národního divadla.