Vladimír Vengerov

Vladimir Jakovlevič Vengerov se narodil 11. ledna 1920 v Saratově. Od roku 1940 studuje na VGIK. Po vypuknutí jsou evakuováni do Alma-Aty. Tam se jeho učitelem stává nikdo menší, nežli samotný Sergej Eisenstein, učitel byl režie Grigorij Kozintsev. Od roku 1944 Vengerov nastupuje do práce jako asistent v "Mosfilmu". Již o několik měsíců později, byl vyzván aby přešel do "Lenfilmu",kde mu tamní ředitel slíbil kvalifikovanou práci. V roce 1945 Vengerov ve spolupráci s Friedrichem Ermlerem se pouští do natáčení významného filmového díla "Velký přelom", jedná se o rekonstrukci bitvy o Stalingrad. Tento velkolepý válečný film, vyhrál Zlatou palmu filmového festivalu v Cannes. Vengerov ve spolupráci s režisérem Ermlerem pokračuje a natáčí další filmy, a mezi tím studuje herectví v „Leningradském divadelním institutu“. Prvním samostatný režisérským počinem Vladimira Vengerova byl snímek "Kortik", natočený podle románu Anatolije Rybakova, natočený v roce 1954 ve spolupráci s Michaelem Schweitzer. Následující rok natočil film "Dva kapitáni» na motivy románu Benjamina Kaverina. Tak tímto filmem Vengerov skutečně „zabodoval“ neboť snímek slavil u diváků mimořádný úspěch: v prvním roce činila jeho návštěvnost 32 milionů diváků a zaujal 5. místo v tržbě. Vzhledem k tomu, že velká část jeho režisérské tvorby byla věnovaná dětskému divákovi rozhodl se, že tuhle tvůrčí etapu uzavře a nadále již bude tvořit filmy pro dospělé. Jeho nejlepší film je «Pracovní osada ", natočený v roce 1965. Je to film o osudech pracovníků v poválečných letech. Hrají Oleg Borisov, Ludmila Gurčenko, Tatjana Doronina, Ljubov Sokolova. Vengerovým nejslavnějším filmem byl snímek "Živá mrtvola" (1968) podle L.N.Tolstoje. »Karpušin» (1972), román Gregorije Baklanova, «Strogova» (1976), natočený dle románu o Georgije Markova, "Druhé jaro" (1979) na motivy románu Georgije Markova "Závěť". Jeho zatím posledním filmem je "Strž" (1983) podle románu Gončarova. Ať hledal Vengerov sebe lépe, nemohl najít svůj umělecké profil. Většina z jeho filmů obdržela nelichotivé hodnocení od kritiků. V posledních letech, byl vážně nemocný, jen málokdy opustil dům. Zemřel v Petrohradu 15. listopadu 1997.