Láska u carského dvora

"Láska u carského dvora". Tak tento honosný název dostalo filmové zpracování ve své době proslulé Straussovy operety "Poslední valčík" a děj se téměř nevzdálil z prostředí, titulem naznačeného, totiž z předválečné doby carského Petrohradu. Proto tedy hned v prvních scénách filmu se rozvinul všechen lesk a přepych dvorního plesu, kde se začíná román carského důstojníka a dívky ze zchudlé šlechtické rodiny, který by vyvrcholil v tragédii - nebýt dívčiny obětavosti a šlechetnosti starého generála. Lesk a přepych jsou jen pozlátkovým lícem, rubem je pak násilnictví a zhýralost velkoknížat a poníženost i úplatnost podřízených. Camilla Hornová v tomto operetně pojatém námětu má úlohu dramatickou, jejíž obtížnost zdolala výrazovou mnohostranností sympatické tváře a oduševnělých očí. Milovnická role Ivana Petroviče je zatlačována do pozadí jinými mužskými postavami příběhu, zejména velkoknížete (E. Dumcke), velitele Putilova (W. Steibeck) a generála Dymova (E. Winterstein). Hrst humoru je souměrně rozhozena vystoupením dvou dvojic, mladé a zamilované (T. Halmay a vynikající E. Lannerová) a staré, představované zkušenými hereckými rutinéry H. Sandrockovou a H. Junckermannem. Straussova hudba operety pozvedávala náladu tanečních scén hromadných a především ovšem obou "posledních" valčíků.