Tajemný kocourek

Díky kocouru Mikešovi jsou představení v cirkusu opět natřískaná, je stále vyprodáno, lidé nemusí mít strach, že představení neuvidí. Kdo neuvidí dnes, tak to bude zítra, nebo pozítří, dokud bude zájem. Každé představení vždy začíná - „Na rozcestí sedí kouzelný dědeček, který požádá krásného prince Jirku o kousek jídla, ale ten je lakomý a dědečka odbyde slovy – matlafousek. To dědečka rozčílí a promění jej v černého kocoura a pošle jej do černého lesa, kde jej čeká plno nástrah. Druhý den jde kolem dědečka princezna Oluška, která hledá svého bratra Jirku, a také dědečkovi nabídne povidlovou buchtu. Aby pricezna mohla vysvobodit z kouzel svého bratra, přijdou na scénu čtyři čtyřnohá zvířátka a Oluška musí uhodnout, ve kterém je zakletý princ. Je to medvěd, oslík, zajíc a černý kocour. Princezna správně uhodla, ale dědeček pošle kocoura na cesty, aby nejdříve vykonal dobrý skutek. Diváci v cirkuse vždy na tomto místě pláčou. Kocour Mikeš se brzy vrátí a vysvětluje, že nemůže na lidi promluvit, protože by se polekali, kdyby na ně promluvil kocour lidskou řečí. Dědeček pokývne a použije formulku – Čáry máry fuk, ať je z toho kocourka zase kluk. A máme tu opět prince, lidé aplaudují ve stoje a vyzývají i kocoura, přijít na scénu, ale kdyby diváci viděli mluvícího kocourka, nevěřili by tomu a mysleli si, že je v něm zašité rádio.“