Ten starý ničema

Pod názvem "Ten starý ničema" byl promítán v československých biografech francouzský film, který divákům dokázal, jak umělecky a technicky znamenitá byla tehdy francouzská tvorba. Nebylo tehdy snadné z problému spíše psychologického vytvořit zajímavý a v druhé části dokonce vzrušující děj. Starým filutou nazývali učence, badatele a chirurga, jehož cíle nebyly jeho okolí dostatečně jasné. Ten se ujme děvčete z komediantské boudy, takto krasavici obhroublých způsobů, kterou učí "móresům" a na dámu společnosti. Sleduje při tom podivný účel: doufá totiž, že některého z jejich milenců tím, že na pohled docela lidumilným způsobem jim zabrání ve vyvrcholení jejich milostných tužeb, dožene snad až k sebevraždě, aby pak na jeho umírajícím těle mohl provést svůj pokus se zázračně oživující injekcí. Přes všechno ovládání vlastních citů je však patrné, že mladistvá schovanka ani jeho srdci nezůstala lhostejnou. Vývoj událostí vyvrcholí tragickou příhodou, kterou se vše vyřeší. Stane se, že se na jeho operačním stole ocítá artista, který mu nakonec Helenu odvede... Hlavní postavu si zahrál Harry Bauer, se vzácnou vyrovnaností, uchovávající si klid učence i citovou rovnováhu člověka, smířeného s životem a jeho záludnostmi. Těžká byla role pro Alici Fieldovou v trojím typu ženy, jíž svým vývojem ve filmu představovala. Režie Anatola Litvaka mistrně zachytila v denních a nočních záběrech život komediantského prostředí lidových zábav i velkého varieté, a velmi působivě náznaky obrazů ze všech velkých měst Evropy - i Praha se mezi nimi objevila - chtěl tím vyjádřit bludnou pout artistů.