Klobouk plný deště

František Filip to je prostě záruka vysoké kvality. Herecký koncert Luďka Munzara a Jana Pivce v jeho úplně poslední práci před kamerou. Dají se sledovat hned dvě roviny tohoto strhujícího příběhu. Téma drogové závislosti bylo na počátků 70. let v našem filmu či televizi prakticky neznámý pojem a pojetí mezigenerační problematiky problematiky bylo chvílemi opravdu mrazivé. Podle mého silný zážitek ale rozhodně ne pro každého.

Příběh otce, kterému se z korejské války vrátil syn, avšak propadlý užívání drog.Jde o dramatickou úvahu o smyslu lidské existence a v konfliktu slabošství, v jádru dobrého syna, s otcem bojujícím o jeho záchranu, když přijdou drsní chlapy,a je čas zaplatit... Vynikající drama, vynikající herci Jan Pivec, Jana Hlaváčová, Luděk Munzar.

Tak to byl herecký koncert. To se musí nechat. Jenže bohužel tento koncert měl hodně slabé noty. Tohle šlo odehrát za hodinku. Ale zase na druhou stranu chápu, že bylo třeba natrhnou imperialistům zádel.

Nudný začátek, dramatické pokračování, zdlouhavá opilecká scéna...A nervní rozhovory, pochybný podnikatelský záměr starého muže...všechny peníze nacpat do rekonstrukce a počítat s penězi svých synů na to ostatní...Oblíbený a neoblíbený syn a jeho velký omyl. Hloupá čekací scéna. Jan Pivec jako starý mrzout, Luděl Munzar v roli narkomana jako důsledek zranění, Petr Haničinec coby jeho chápající bratr.