Chaotická Ana

Baskický režisér Julio Medem je stálicí španělského filmového nebe od chvíle, kdy v roce 1992 vstoupil do kinematografie svým profesionálním debutem Krávy (Vacas). Vystudovaný psychiatr, filmový fanda a samouk se tehdy představil jako hotová osobnost s omračující výtvarnou imaginací a nevšedním smyslem pro filmové vyprávění. Následovaly další, stejně úspěšné a fascinující filmy: Zrzavá veverka (1993), Milenci ze Severního pólu (1997), Sex a Lucía (2001) či Pokoj v Římě (2010), za něž nasbíral přes 30 významných mezinárodních cen. Ústřední postavou Medemova filmu Chaotická Ana (2007) je poněkud výstřední dívka, která žije se svým svérázným, ale milujícím otcem v jeskyni nad mořem. Má výtvarné nadání a žije jako bytost nepoutaná ničím a nikým, pravdivá jen sama k sobě. Justine, výstřední mecenáška mladých talentů, pozve Anu do Madridu do komunity mladých umělců, které posbírala na svých cestách a jimž financuje bydlení a umělecké kurzy. Ana tak poprvé vstoupí do skutečného světa, zároveň ji však čeká bolestná cesta do hlubin sebe sama. Setkání s charismatickým Saídem, sirotkem po berberské matce, zcela změní její vnější i vnitřní realitu. Čeká ji krutá cesta do minulých životů vlastní duše, která, jak se zdá, mnoho vytrpěla… Snad jedině Medem dokáže vytvořit iluzi světa, do něhož musí Ana vstoupit. Pomocí reálných obrazů a zvuků dokáže vytvářet zcela nadreálné situace. Hranice prostoru a času překračuje se stejnou lehkostí, jako by točil konverzační komedii. Světy, které svou originální optikou vytváří, jsou z tohoto světa a zároveň stejně skutečně tkví v minulosti či budoucnosti. Reálné situace tak dostávají zcela nové významy, aniž by bylo třeba něco složitě vyprávět či popisovat. Jeho filmy nejsou příběhy činů, ale vnitřních emocí: vášní, strachů, intuice, lásky a nenávisti. Realita jeho filmů začíná tam, kde končí viditelná skutečnost. Zdroj: ČT