Marie Stuartovna

Petra Weigla si nesmírně vážím jako režiséra, který má jedinečné umělecké cítění a jeho vytříbený vkus je zcela originální. Bohužel tohle zpracování tradiční opery Gaetana Donizettiho s normálními hranými scénami podle Schillerova libreta nedopadl vůbec dobře. Největší a nejhorší věc vidím v nadabování českých herců do slovenštiny, kdy jim dialogy do úst skoro vůbec nesedí a postsynchrony jsou vyloženě tragédie. Ale nejen u českých herců, ale i u těch slovenských, ani oni se netrefovali do svých dialogů. Tohle mě v podstatě zničilo celý zážitek ze sledování. Kupodivu dobře vyšly hudební části, kdy herce nazpívali skuteční operní pěvci, včetně Joan Sutherlandové nebo Luciana Pavarottiho. Celkově je to bohužel nevyvážené a ani herci mě moc nepřesvědčili ve svých rolích. Jednu hvězdu tak dávám za kameru Jaroslava Kučery, která kouzlí nádherné záběry exteriérových i interiérových částí.

Nádherne vyobrazený príbeh, nádherne skĺbené herecké obsadenie so speváckym /dokonalá a šťastná voľba pri výbere hercov a spevákov/, nádherné kostýmy, exteriéry a vôbec scéna, všetko je nádherné. Hoci má film 20 rokov, spomienky naň vo mne stále vyvolávajú silné emócie. Celou tvorbou ma pán Weigl presviedča, že je geniálny režisér. Škoda, že sa opera úplne vytratila z televíznej obrazovky.