Čarodějův učeň

V rámci pohádkového žánru nezvykle pochmurné, až depresivní dílo vzešlo z rukou Karla Zemana a jeho spolupracovníků na sklonku jeho produktivní pětatřicetileté tvůrčí dráhy. Čarodějův učeň vznikl v česko-německé koprodukci jako předposlední film slavného a světově uznávaného animátora. Jeho inspirací se stala klasická lužickosrbská pohádka a stejnojmenná kniha německého spisovatele původem z Liberce Otfrieda Preusslera. V pohádce vyprávěné hercem Luďkem Munzarem propůjčil jeho kolega Jaroslav Moučka svůj charizmatický hlas zlotřilé postavě mocného čaroděje, jenž si pod svá rádoby ochranná havraní křídla bere mladé chlapce. Ty pak učí temným kouzlům a vychovává si je k obrazu svému. Stejně jako osiřelého Krabata, jenž jednoho dne zabloudí do čarodějova mlýna a po boku jedenácti dalších kluků se stává čarodějovým poslušným učněm. Dílo převedené na plátno ploškovou animací, jež kombinuje postupy animace kreslené a loutkové, v obecné rovině pojednává o typicky pohádkovém archetypálním souboji dobra se zlem. Příběh plný silných lidských emocí, které zasáhnou diváky všech věků, jako každá jiná pohádka ukazuje, že pravá láska je hluboký cit, jenž zlomí všechno zlo a prokletí. Dospívající Krabat se zamiluje do venkovské dívky, a poruší tak zásadní čarodějovo pravidlo vyhýbat se lidem. Když postupně dojde k poznání, že černá magie, kterou je fascinován a ovládán, jej snadno může pohltit a zahubit, snaží se ze spárů svého zlého mentora vymanit. Svou hororovou atmosférou tato atmosférická verze Čarodějova učně téměř všechny, kdo ji v dětství viděli, strašila a v některých případech i traumatizovala. Díky své nadčasovosti dokáže zanechat stopy hrůzy na mnoha divácích i dnes. I tak milý žánr, jakým pohádka je, se může jednoduše proměnit v děsivý horor – zvlášť pokud filmovou animaci ovládáte tak jako Karel Zeman. Jana Bébarová Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017