Francouzský režisér Pitof založil svůj režijní debut Fantom Paříže na vlastních bohatých zkušenostech s digitální technologií (pracoval jako trikař mj. pro Marca Cara a Jeana-Pierra Jeuneta nebo na komedii Návštěvníci). Fantom Paříže je vedle galaktické ságy George Lucase Star Wars: Epizoda II – Klony útočí (FP 6/2002) dalším filmem natočeným digitální kamerou Sony HDW-F900, rok výroby 2001 mu však patrně zajišťuje historické prvenství ve využití novátorské techniky v rámci velkých studiových projektů. Právě koncepční digitální úpravy obrazu dodávají historickému thrilleru zajímavost, kterou by jinak naivně vyspekulovaný detektivní příběh stěží dokázal nabídnout. - V úvodu vyprávění, odehrávajícího se v předrevoluční Paříži roku 1830, záhadně zmizí legendární pařížský kriminalista François Eugene Vidocq. Po jeho stopách se vydává mladý ambiciózní novinář Étienne Boisset, který dopadením Vidocqova vraha hodlá "dopsat" závěrečnou kapitolu životopisu obdivovaného muže. Krok za krokem rekonstruuje žurnalista Vidocqovo pátrání do příčinách bizarní smrti dvou vysoce postavených Pařížanů, zpovídá jednotlivé svědky a skládá tak nejen obraz zločinu, v jehož středu stojí fantomatický vrah Alchymista, ale i podobu samotného mysteriózního mistra převleků a léček Vidocqa. Ten v podání charismatického Gérarda Depardieua (podpořeného ve scénách soubojů digitálním i kaskadérským dvojníkem) zůstává skutečným (ve francouzském originále i titulním) hrdinou vyprávění, i když se v něm objevuje téměř výhradně v retrospektivách. Boisset, který je nakonec překvapivě odhalen jako hledaný Alchymista a který tedy lstivě pátral sám po sobě, slouží jen jako jakási spojnice mezi jednotlivými atrakcemi, kladoucími důraz spíš než na logiku na to, že divák bude s autory sdílet okouzlení možnostmi nové technologie. Jejím prostřednivtím Pitof se svým týmem (v němž neschází Marc Caro jako autor výtvarné koncepce postav) vytváří vizuálně svébytný svět, jehož autonomii podporuje dynamická moderní forma spoléhající na klipový střih a další "ahistorické" složky (např. Alchymista je výsledkem precizní spolupráce kaskadéra, mistra asijských bojových umění a hip-hopového tanečníka s computerovými mágy). Dramatickým pozadím vyprávění se stala Paříž roku 1830 zmítaná revolučními náladami proti vládě Karla V. - Scenárista Jean-Christophe Grangé (Purpurové řeky) ve vyprávění využil skutečnou postavu Vidocqa (1775-1855), jednoho ze zakladatelů francouzské kriminální policie Sureté, který ve své Autobiografii z roku 1829 sám sebe obestřel pověstí neporazitelného ochránce zákona, vešel však ve známost hlavně prostřednictvím spisovatele Arthura Bernedea, jenž svými díly poskytl filmu i další vděčné postavy (Judex, Belphégor; srv. též Belphegor - Fantom Louvru, 2000, FP 12/2001). Legendární kriminalista se objevil ve filmech Vidocq (1922; r. Jean Kemm), Vidocq (1938; r. Jacques Daroy) a Skandál v Paříži (1946, FP 28/49) a ve dvou TV seriálech z let 1967 a 1971 (zde ho ztělesnil Claude Brasseur).
Alena Prokopová Filmový přehled 2002/8
Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled
