Studnařova dcera

Pascal a Felipe společnými silami pracují na kopání studní v Provence. Felipe tajně miluje Pascalovu dceru Patricii, ta však dá přednost důstojníku Jacquesovi, který pochází z místní bohaté rodiny. Jacques se po čase musí vrátit do armády a Patricia zjistí, že je těhotná. Otec ji vyžene z domu a Patricia musí své nemanželské dítě vychovávat u tety v nejistotě, zda Jacquese ještě někdy uvidí... Po dřívějších úspěších se významný režisér Marcel Pagnol vrátil znovu ke spolupráci s hercem Jeanem Raimu, který ve filmu STUDNAŘOVA DCERA (La fille de puisatier) podal další ze svých výborných dramatických výkonů; zároveň se ale jednalo o poslední spojení těchto dvou osobností francouzského filmu. Neméně podstatná je ale i účast dalších herců, jako byli Fernandel nebo Josette Day. Stejně jako ve svých dalších filmech klade Pagnol důraz na mezilidské vztahy a postavení ženy ve společnosti, STUDNAŘOVA DCERA ale končí mírně odlišným, emočně však stejně silným momentem, kdy jsou všichni hrdinové vystaveni nové životní situaci po kapitulaci Francie v roce 1940. Ve Francii měl film premiéru 20. prosince 1940, jednalo se však pouze o neokupovanou část území, v Němci okupované zóně byl uveden až téměř o půl roku později.