Zeljonyj slonik

Děj zavede diváka do vojenské káznice v Sovětském svazu pozdních 80. let. V neutěšené zeleně natřené cele s věčně odkapávajícím potrubím se sejdou dva důstojníci, potrestaní za disciplinární přestupky. Venkovan v kabátu nadporučíka vzdušných sil neustále vypráví. Jeho zkazky o pokálení a ochutnávce vlastních exkrementů, k nimž došlo po značném požití levného "portského" vína 777, jsou zpočátku zábavné, ale posléze začínají nudit. Poručík, jehož venkovan žoviálně nazývá "bratříčkem", dává najevo svou rozmrzelost a marně se pokouší utnout žvanění svého nedobrovolného druha. V noci pak venkovan ponechá volný průchod své fekální mánii a připraví bratříčkovi menší pohoštění. Zuřivé protesty u ostrahy a velitele káznice nejsou bratříčkovi nic platné, naopak ho čeká další lahůdka v podobě čištění beznadějně ucpaného záchodu. Stres a sociální tenze na cele dávají tušit, že to nemůže dopadnout dobře, avšak rozuzlení dalece překoná veškerá očekávání.