Jan Burian patří již přes 35 let k nejvýraznějším a nejosobitějším představitelům české písničkářské scény. Vystudovaný novinář se na televizní obrazovce objevil poprvé v roce 1976 se svým tehdejším uměleckým partnerem Jiřím Dědečkem a oba se v těch letech také stali nejmladšími členy legendárního folkového sdružení Šafrán. Burian s Dědečkem byli považováni za pokračovatele české tradice zpívajících dvojic v duchu V+W, S+Š, nebo Vodňanského se Skoumalem. Po 11 letech spolupráce, tedy krátce před revolucí, se rozešli a každý pokračoval samostatně.
Jan Burian se v devadesátých letech, kromě nikdy nepřerušené dráhy písničkáře, profiloval především jako televizní moderátor svébytných talk-show, nazvaných „Posezení s Janem Burianem“, dále jako cestovatel a následný autor cestopisů, spolupracoval na filmových dokumentech s Pavlem Kouteckým a jeho novinové sloupky mohli číst lidé v řadě deníků. Z uvedeného, pouze stručného výčtu, je patrné, že Jan Burian je muž mnoha talentů, velké produktivity, energie a tvořivosti, stejně jako jeho otec legendární český divadelník a hudební skladatel Emil František Burian.
E. F. Burian je zároveň patrně nejrozporuplnější osobností české kultury 20. století. Na jedné straně – za první republiky – geniální tvůrce, jehož otisk v mnoha oblastech (divadlo, vážná hudba) je naprosto neopominutelný, na druhé straně – v poválečných letech – fanatický komunistický dogmatik, jehož působení vyvolávalo rozpaky, odpor i strach. E. F. Burian zemřel v roce 1959 a synovi Janovi bylo tehdy 7 let. Jeho vzpomínka na společensky uctívaného i nenáviděného otce je tedy ryze osobní, dětská, ničím nezkalená.
Výchovu Jana převzala tehdy maminka – herečka a spisovatelka Zuzana Kočová. V rozhovorech s ní začal dospívající Jan postupně poznávat, kdo byl jeho otec. Přestože i maminka byla přesvědčenou komunistkou a jeho výchova probíhala v tomto duchu, dokázal brzy dospět k vlastnímu názoru, že „všechno je jinak“, což mu definitivně potvrdil rok 1968. A jelikož začal záhy s vlastní uměleckou tvorbou a veřejným vystupováním, byl tím pádem neustále, tu více, tu méně, konfrontován s otcovým nejen uměleckým, ale i politickým odkazem. Musel si proto, chtě nechtě, najít svou vlastní cestu k otci sám v sobě. A ta cesta vlastně trvá dodnes. Je naprosto soukromá, niterná, je pravděpodobně tou „13. komnatou“. Je plná protikladů, takových, jako byl otcův celý život. Je na ní spousta otázek, možná i výčitek a hádek, ale je tam i obdiv, respekt a láska. Tak jak to bývá mezi otci a syny, když nebyl čas si věci vysvětlit.
Průvodkyní 13. komnatou Jana Buriana bude Jana Klusáková. Svá svědectví či názory vysloví i Jiří Dědeček, Jaroslav Hutka, doc. Vladimír Just, prof. Cyril Höschl a rodinní příslušníci.
Česká televize
