Sňatky z rozumu

Páni nahoře jsou vždycky dobře informováni. Jde o politiku, jemnostpaní. A politika je vždycky předem smluvená hra, k níž jsme my, obyčejní smrtelníci, nebyli přizváni. Proto se nestarejme o nic než o to, jak co nejpříjemněji strávit svůj čas.

Každá veš si najde svého všiváka! Každá svině svého kance.

Je na světě něco zbytečnějšího než stará panna? I tady ta rozvrzaná židle je k něčemu dobrá. Člověk si na ni sedne a odpočine si. Ale k čemu je stará panna? Holka, která nikomu není dost dobrá, aby si z ní udělal kuchařku, pradlenu a aby mu zahřívala postel.

Pan Smolík má právo vyslovit svůj nesouhlas s mými bídnými verši. Já však mám také právo vyslovit svůj nesouhlas s tímto světem. Považuji za nesmyslnou a krutou tu slepou vůli, která žene svět kupředu a nás s ním. A nic, ani vaše slova pohoršení, mě neosvobodí ze zajetí démona pustoty a rozervanosti, který mě vězní. - Co vy o tom soudíte, pane doktore? - Doufám, že démon rozervanosti nevyrve pana Dynbíra z této společnosti a že ho nerozkmotří s jeho prvotřídním krejčím.