Městečko Haddonfield ve státě Illinois bylo naprosto poklidné. Až do halloweenské noci roku 1963, kdy šestiletý Michael Myers ubodal svou sestru Judith. Po dobu patnácti roků trpělivě vyčkával v sanatoriu Smith‘s Grove, kde jeho chování bedlivě pozoroval psychiatr Sam Loomis. Ač upozorňoval na skutečnost, že tenhle chlapec je ztělesněním zla, a proto by měl být umístěn do ústavu s maximální ostrahou, nikdo mu nevěřil. Těsně před jednatřicátým říjnem roku 1978 se Michaelovi podařilo utéct. Je jasné, že téhle noci, kdy se vrátí domů, dojde v Haddonfieldu k dalším vraždám.

Nikdo ovšem netuší, že pod jednou ze strašidelných masek skrývá svou tvář člověk, ve kterém není vůbec nic lidského. Člověk, který neví, co je dobré a co zlé. O takovém nebezpečí nic neví ani Laurie Strodeová a její kamarádky Lynda Van der Kloková a Annie Brackettová. V poklidu probírají plány na večer, přičemž pohodu narušuje pouze znenadání se objevující cizinec v autě, který jako by Laurie sledoval. Ani jí nikdo nevěří. Snad s výjimkou dětí, které se bojí strašáků, a pana Loomise, jenž se Michaela ve spolupráci s šerifem Brackettem, otcem Annie, snaží najít dříve nežli později.

Před Halloweenem měl na kontě John Carpenter legrační sci-fi komedii Dark Star s jedinečně vyvedeným mimozemšťanem, a famózní akčňák Útok na 13. okrsek. Obecně během své kariéry dokázal prakticky pokaždé s malým rozpočtem velké věci (i ty s velkým V). Proč? Protože je nesmírně talentovaným vypravěčem. A všechny jeho filmy se i díky tomu mohou pyšnit nezaměnitelným rukopisem. Takže není divu, že jejich modernější předělávky co do kvality na originály prostě nemají. To platí i pro Halloween Roba Zombieho, který si zkrátka ukrojil příliš velké sousto. A mimochodem, ke všemu propásnul jedinečnou příležitost pro sofistikovaný vtípek, protože zatímco v původním Halloweenu běží v televizi Věc od Howarda Hawkse, v remaku měla běžet ta Carpenterova.

Než se v Halloweenu k této scéně dostaneme, budeme mít několik příležitostí potkat se s Michaelem Myersem, bezesporu jednou z nejpozoruhodnějších postav filmové historie. A také nejméně čitelných, jelikož není snadné odpovědět na otázku, proč vlastně zabíjí? A taky proč některé lidi zabíjí hned, u některých trpělivě (trpělivost je vůbec jeho silná stránka) vyčkává a některé nechává žít. Rozhodně se nedá tvrdit, že by se řídil určitými pravidly. Patrně jde o to, jestli je zrovna v zabijáckém modu. A právě to je důvodem, proč rapidně narůstá napětí, kdykoliv se objeví na scéně. Tím spíše, že brzy dostal status de facto nadpřirozené bytosti. Je doopravdy nezničitelný jako Terminátor? Nebo je to spíše strašák (boogeyman)? As a matter of fact … he is!!!

My jako diváci navíc víme to, co postavy nevědí. V poklidu se věnují obvyklým činnostem (hlídání sousedovic dětí, sex, praní ušpiněného oblečení), které se jim však mohou stát  osudnými. Tušíme, že Michael zaútočí, ale nevíme kdy. A v tom je právě ten háček, který vytváří napětí, které režisér dokáže skutečně precizně gradovat, v čemž mu dopomáhá práce se zvukem, vynikající kamera Deana Cundeye a samozřejmě svépomocí složená hudba, jíž nelze popsat jiným slovem než fenomenální. Vlastně není překvapením, že se najdou tací (a není jich málo), pro které je hrdinou a nejvíc cool postavou Halloweenu právě maskovaný Michael Myers.

Nikoliv Laurie, Lynda a Annie, pro něž našel John Carpenter nejvhodnější představitelky. Jamie Lee Curtis zvládla svou první filmovou roli na výbornou. Při vyslovení jména P. J. Soles se zase jistě jako první vybaví scéna „See anything you like“. A u Nancy Loomis (Kyes) opravdu hodně zamrzí, že záhy zanechala herecké kariéry. Všechny tři přitom předvádějí v podstatě civilní herecké výkony, díky čemuž vytvářejí tři velmi sympatické postavy. Nezřídka se tedy může stát, že se přistihnete, jak je podvědomě vybízíte, aby zmizeli z fatálně vyhlížejícího místa, na kterém se zrovna nacházejí. Zdaleka ne každý horor diváky takhle vtáhne, ba přímo pohltí. A zdaleka ne každý horor si s nimi takhle pohrává a mistrně je vybízí k představivosti.

Ve filmu se sice najdou asi tři momenty, kde tvůrci možná malinko zaváhali. Ať už ze stejného úhlu pohledu nebo z pohledu to, jak by asi lidé reagovali v dané situaci. A minimálně jeden zřejmě propadl z matiky, protože 6+15≠23! Nicméně to jsou skutečně jenom drobné vady na kráse, za které může malý rozpočet či záměr vytvořit velice efektní záběr. Tolerovatelné. Protože v paměti nejdéle zůstanou jiné scény. Vedle těch, kdy dojde k vraždám, se nabízí kupříkladu ta před vykradeným železářstvím, kde se téměř sejdou všechny důležité postavy, včetně Sama Loomise, jehož bezvadně ztvárnil Donald Pleasence, který přijal nabídku jednak proto, že před ním nabídku odmítli Peter Cushing a Christopher Lee, a druhak kvůli tomu, že se jeho dceři Angele velmi líbil Carpenterův hudební motiv k jeho předchozí kultovce. No, nikdo určitě nikdy nelitoval.

Halloween je prostě kultovní klasika, patřící do TOP 10 mých nejoblíbenějších filmů. John Carpenter a Debra Hill tu spolu s postavou maskovaného zabijáka Michaela Myerse (pro úplnost ho hraje Tony Moran, resp. v masce povětšinou Nick Castle) v podstatě pozměnili a upravili pravidla Slasher hororu. Mnozí totiž Halloween nepovažují za první počin tohoto subžánru – někteří tvrdí, že jím je Peeping Tom, jiní jmenují Psycho (ve sprše byla coby Marin Craneová ubodána Janet Leigh, matka Jamie Lee Curtis), další dokonce Thirteen Women, biják z roku 1932. Naťuknul jsem rozpočet – Halloween nestál ani 350 000 dolarů a vydělal jich přes 70 milionů! Není divu, že se jej spousta filmařů potom snažila napodobit. Většina vsadila na explicitnější násilí a hodně krve, přičemž Halloween se ve velké míře obešel bez obojího a stejně dodnes neztratil nic ze své působivosti. Funguje skvěle. A z hlediska atmosféry, hudby a samozřejmě originality zdá se býti tenhle film Johna Carpentera nepřekonatelným. Na televizních obrazovkách se neobjevuje příliš často, takže ideální příležitost vyrazit do kina!

Kde a kdy bude k vidění, to zjistíte TADY.

FOTO: cinema.de