Když v oblasti, kde nikdy nesněží, začne sněžit, s autem uklouznete na silnici a spadnete z mostu do vody, kde do vás ještě ke všemu uhodí blesk – co se asi tak může stát? No rozhodně ne to, co si zřejmě myslíte. Konkrétně u Adaline Bowmanové se důsledkem této situace stane, že zřejmě navěky zůstane devětadvacetiletou ženou, jíž byste v současnosti určitě nehádali, že jí táhne na 108. Neustále si mění jména, stěhuje se, a bojí se trvalejších vztahů. Přeci jen v minulosti kvůli mládí okusila mnohé, včetně zájmu agentů FBI. Jedinou osobou, která o její kondici ví, je vlastní dcera, která ji ovšem nesdílí, tudíž už vypadá jako dáma v (pra)babičkovském věku. Ale znáte to, ani věčně mladé ženy by neměly být samy.  

Nejprve prosím povzdechněme nad promarněnou příležitostí. S takovým námětem se totiž dalo dělat prakticky cokoliv od konceptu á la Forrest Gump, jenž byl taky u všeho a u všech, přes akční podívanou nebo něco ve stylu Starmana až po satirickou komedii nebo fantasy thriller. Jenže tvůrci zvolili v dnešní době se odehrávající romanci. A kdo z nás si vybavuje kupříkladu 20. nebo 50. léta více než současnost? No jo, místo toho, abychom se navíc dozvěděli něco nového o specifickém období minulého století – když k tomu byla ideální šance, si jen připomínáme to, co můžeme pozorovat dnes a denně.

Ke všemu přitom musíme sledovat týpka, který hlavní hrdince neustále nadbíhá, přestože jej předtím několikrát odmítla. K našemu rozhněvání to udělá znova tehdy, kdy už se začínáme radovat, že se konečně odstěhuje a s tím se snad změní nálada i letora. Druhá polovina pak nabízí prakticky to samé, co ta první. Ze všech těch různých variant se jede oslavit výročí svatby k týpkovým rodičům, přičemž cestou se přibere přidrzlá ségra Amanda Crew (záhy upozaděna, přestože se mohla stát vítaným zpestřením) a týpkovu úlohu víceméně přebere jeho otec, jenž kdysi s Adaline měl pletky. Tento moment na chviličku přinutí zbystřit pozornost, protože to vypadá, že by se konečně mohlo začít dít něco napínavějšího. Zvláště když otce hraje Harrison Ford (a jeho manželku Kathy Baker).

Jenže záhy se všechno vrací do starých kolejí a scenáristé si musejí vypomáhat jednoduchými kličkami – jakoby přetím měli s Adaline jiné plány, a pak pozměnili syžet, což se vyplácí tak v jednom případě z deseti. Ve finále potom dojde k extrémně předvídatelnému momentu, který vyloženě naštve a odsoudí film do kategorie těch, na které asi nebudete vzpomínat (s nadšením). Fér to není především vůči kameramanovi Davidu Lazenbergovi, jehož citlivý přístup spočívající v pomalých jízdách a trefně načasovaných pohybech vůbec pomáhal udržovat uvolněnou atmosféru.

Věčně mladá je jinak film, ze kterého vyzařuje velká snaha tvůrců o natočení kvalitního díla. To mohlo vzniknout, kdyby buď zvolili jiný žánr (třeba kdyby pozorněji sledovali komedii Po čem ženy touží) nebo kdyby hlavní postava přestala stárnout v docela jiném věku – třeba v šesti nebo naopak klidně v pětaosmdesáti letech. Takhle tu máme další z řady amerických pohádek podle obvyklé šablony (tentokrát jen s trochu odlišným přístupem vypravěče), kterou zkrátka nevytáhne do lehkého nadprůměru ani líbivé představení sympatické Blake Lively.

FOTO: cinema.de