Počátek 20. století byl zlatým věkem všemožných kouzelníků a eskamotérů. Jedním z nich mohl být i Oscar Diggs, přezdívaný Oz. Ten se v roce 1905 v Kansasu snaží dokázat velké věci (chce být jako Houdini a Edison v jedné osobě), ale prozatím musí být rád, když na jeho vystoupení dorazí pár desítek lidí. Oscar má hrací skříňky, na které se mu s mimořádným úspěchem daří balit své asistentky, dále tašku plnou všemožných kouzelnických pomůcek a asistenta, ke kterému se rozhodně nechová tak, jak by měl. Kvůli svému jednání je jednoho dne nucen odletět balónem, ovšem zrovna v době, kdy se zdvihá tornádo. Díky němu se dostane do magické země, o jejíž existenci neměl ani tušení. Do země, kterou obývá spousta zajímavých tvorů. Do země, která nese jeho jméno – Oz.

„Tady už nejsem v Kansasu …,“ dojde Ozovi hned poté, co spatří pohlednou ženu s velkým červeným kloboukem, která mu prozradí, že je čarodějka Theodora Dobrotivá, načež ho začnou okusovat vodní víly. Dozví se, že zemi včetně Smaragdového města, jakéhosi centra, ovládá zlá čarodějnice. No jo, ale otázka zní: Která to je? Skrývá snad Theodora svou skutečnou identitu? Není náhodou zlá její ségra Evanora? Nebo snad ta druhá, Glinda? Proroctví říká, že čarodějnici může porazit mocný čaroděj, jehož příchod celá země netrpělivě očekává. A podle fíglů a triků, které Oz předvedl, si nikdo nepřipouští, že je pouhým podvodníčkem, nýbrž každý věří, že právě on je tím vyvoleným. Protože si stále neuvědomuje, jakými schopnostmi čarodějnice vládne, vydá se za ní, přičemž doprovod mu budou dělat okřídlený opičák a porcelánová panenka.

Jak uvedeno, události v tomto filmu předcházejí legendární (alespoň pro Američany) pohádce Čaroděj ze země Oz, která příští rok oslaví 75. narozeniny, ale tento věk na ní rozhodně není vůbec znát. Naopak, i na tehdejší dobu se jedná o po technické stránce naprosto precizní počin. Též pozoruhodné bytosti, barevné provedení, pěkné písničky a milá Dorotka se postaraly o to, že se Čaroděj ze země Oz prostě musí líbit i dnešním dětem, přestože jsou díky pokročilé CGI technologii zvyklí na ledacos. Bez digitálních triků se to pochopitelně neobešlo ani v případě Mocného vládce Oz. A s největší pravděpodobností je právě toto ten důvod, že, co se čistě atmosféry týče, film Sama Raimiho za tím původním dost zaostává.

Svěřit takovýto ryze pohádkový příběh někomu, jako je Sam Raimi, se do značné míry jeví býti riskantním rozhodnutím. Jistě, trilogie o Spider-Manovi ukázala, že dokáže natočit filmy pro nejširší diváckou obec, tedy včetně dětí, ale mnozí si asi přece jenom spojí jeho tvorbu spíše s horory/thrillery. V prozatím posledním se dokonce vyskytovala i čarodějnice. Ovšem docela jiná, než ty, které vidíme v zemi Oz. Tedy, krásné jsou všechny až do chvíle, kdy se jedna promění v takovou, která by jistojistě neušla pozornosti Jeníčka a Mařenky. A to je Raimi ve svém živlu, protože ji udělal opravdu děsivou (děti v sále se fakticky bály) a ta scéna samotné proměny by se rozhodně neztratila ani v nějakém (jeho) hororu.

Scénář mu však jinak dává jen málo dalších příležitostí, aby se mohl režijně pěkně vyřádit. Je v podstatě natolik nevšední, až mi to místy připadalo, jako bych se díval spíše na volné pokračování Huga a jeho velkého objevu než na film, který vychází z díla spisovatele L. Franka Bauma. Troufnul bych si tvrdit, že kdyby George Meliés měl k dispozici zvuk a moderní technologie, natočil by něco velmi, velmi, velmi podobného či takřka totožného. Huga začne Mocný vládce Oz připomínat především ve své druhé polovině, kdy dojde na vynálezy Thomase Alvy Edisona. Tady už z výrazu okolo sedících dětí nebylo snadné vyčíst, co si o tom všem myslí.

Díky 3D se ale v klidu vydrželi dívat. Neboť tvůrci Oze zvolili de facto opačný přístup než ti, kteří mají na svědomí třeba právě toho Huga. U filmu Martina Scorseseho se třetí rozměr úspěšně snaží vtáhnout diváky do příběhu, kdežto Raimi a spol. sází většinou na předměty vyčuhující či vylétávající z plátna. Navíc, úvodní sekvenci z Kansasu sledujeme v černobílé a v jiném rozlišení. Teprve až s příletem do země Oz se obraz vybarví a roztáhne do plné šířky, což bude nepochybně mít největší efekt v kině IMAX, kde si navíc můžete vybrat mezi originální a českou 3D verzí. České znění sice patří k tomu lepšímu, ovšem až na tu drobnost, že dabérka Mily Kunis rozhodně nebyla ideálně vybraná!

Co se herce a hereček v nejhlavnějších rolích týče, vybral si režisér ty, kteří patří k nejuznávanějším, ačkoliv zrovna o té Mile Kunis se to tak docela říci nedá. Jako by se stala slavnou v době, kdy na slávu ještě nebyla tak docela připravená a čím dál více se hovoří o jejích hvězdných manýrech. To ale dál rozbírat nehodlám. Zato James Franco, Michelle Williams a Rachel Weisz určitě patří do té skupiny respektovaných a nekonfliktních osobností. Franco si roli Oze evidentně velmi užíval, protože se nejedná o jednoznačně kladnou postavu. O Rachel platí v podstatě totéž, ačkoliv scenáristé si s její postavou neporadili úplně optimálně, jelikož se postupně stává čím dál plošší, což v případě obsazení někoho jako je Rachel Weisz opravdu zamrzí, protože nemá, co hrát. A Michelle Williams? Té to sluší tak, jako snad nikdy předtím.

Mocný vládce Oz vás na jednu stranu přinutí s velkým zájmem prozkoumávat tuto magickou zemi, ale na tu druhou platí, že téměř se všemi těmi fantasy prvky šlo naložit mnohem efektivněji. Jistě, okřídlený opičák Finley a porcelánová panenka sice budou patřit k letošním nejroztomilejším (CGI) postavičkám, ale fakt, že zároveň mají své protějšky i v Kansasu, je spíše matoucí než cokoliv jiného. A o Annie/Glindě to platí dvojnásob. Až to všechno někoho může dovést k myšlence, jestli se Oz vůbec dostal z toho tornáda ven. Kdyby scenáristé zvolili jednodušší koncept, třeba takový, že by hlavní hrdina dokázal lépe využít svých kouzelnických udělátek a jeho jedinou starostí by bylo rozpoznat mezi třemi čarodějnicemi tu škodící, s největší pravděpodobností by pak byl film působivější. A samozřejmě by stál méně, než 200 milionů dolarů.