Tonoucí se stébla chytá

V tomto, vtipnými situacemi doslova nabitém   filmu, se Louis de Funés jako obvykle zhostil   role rtuťovitého, zbrklého a katastrofy   přitahujícího mužíka. Ději skvěle nahrává   vodní prostředí, scény s rozkládacím   kajakem, po řece plující kadibudkou, či   neovladatelným traktorem nemají chybu. Svoje   udělala i přítomnost Funésova kolegy z   "Četníků", Michela Galabru. Ti dva si   prostě sednou.

Louis de Funès a jedna z mnoha nestárnoucích   komedií, která je svým charakterem a dějovou   linkou podobná snímku ´Senzační prázdniny´,   který natočil ve stejném roce. Tam se coby   ředitel školy hnal za svým filmovým a vlastně   i skutečným synem, zde pro změnu coby majitel   loděnice za svým konstruktérem v rámci   kšeftu. To jen tak bokem zase připomíná   snímek ´Jeden hot a druhý čehý´, kde kvůli   honosnému výdělku jako majitel firmy   rozšíří dílny až do svého domu. Ale to   vzniklo až o hodně později. Při své cestě   zažije nemalá dobrodružství a etud, kdy se   divák muže uválet smíchy. Na to, že snímek   vznikl v roce 1967, nijak nestárne a svým   humorem a skeči dokáže pobavit i dnes. Louis de   Funès ve spojení s hlasem Františka   Filipovského je pro pobavení trefou do   černého.

Solidní věcička plná lehkého humoru, kdy   není třeba nějak zvlášť složitě bádat nad   dějem samotným. Naprosto skvělý pan Funes i s   panem Filipovským. Snímek má jeden či dva   slabší okamžiky.

Další film s L.de Funesem nedosahuje sice   úrovně četníků, ovšem je jako většina   komedií postavena na výkonu L.de Funése jako   konstruktéra lodí. I v současnosti lze ocenit   význam Funése pro francouzský film.

Velmi vydařená zábava,skvělé herecké   obsazení v čele s L.De Funesem a jeho komické   skeče ,grimasy a situace dělá z filmu jednu z   jeho nej komedií.Jízda traktorem byla super.

Tento film mám asi nejraději z filmů s Luis De   Funésem. Spoustu v tipných situasí. Když jsem   poprvé viděla scénu v kostele, mylsela jsem,   že umřu smíchy.

Zábavné i po několika desetiletích
Louis de Funés byl a je stále pro mě PAN KOMIK   a jeho komedie mě znova a znova rozesmívají. Je   pravda, že tato komedie není co se scénáře   týče žádný skvost, ale rodina zrzků +   cholerický Louis de Funés mě dostávají do   kolen. Nejvíce se vždy směji u scény z   kostela, pak jak Louis de Funés jezdí s bagrem a   nakonec scéna s "umírajícím" Louisem   de Funésem v posteli, nad kterým pláče zrzek.   To jsou asi pro mě ty nejlepší a   nejhumornější scénky z celého filmu. Scény,   kdy se marně snaží dohnat tlusťocha s   trumpetou v kadibudce na loďce sice taktéž   nebyly nejhorší, ale v určitých chvílích to   už byla značně pokleslá zábava. Hodnotím   8/10.

Další záruka kvality. Nejlepší je scéna, kdy   Funes v návalu vzteku lopatou zničí loď a   kázání v kostele. když někdo vysloví název   této komedie, vybavím si právě ten   legendární kostel.
Nebo to s tou kadibudkou a   kombajnem, další výborné scény. Funes to   prostě umí, to se ví. A zabavných situací je   stejně jako v každém jeho filmu víc než dost.

Dobrodružsto pri francúzskej rieke
Neviem, akosi neviem prísť na chuť týmto   francúzskym komédiam. Zaujímal som sa i o filmy   s Funésom, každopádne tento sa mi veru moc   nepozdáva. Jeden hot a druhý čihí mi príde   oveľa lepší. Jeho zamestnanec vyhrá súťaž a   zákazky sa hrnú, problém je v tom, že ho pred   chvíľou vyhodil. Na jednej strane najlepší   konštruktér člnu, na strane druhej autor   bizárnych vynálezov a lode, ktorú potopí   možno i fľaša šampusu. Nasledujú komické   situácie, niektoré výrazne slabé (priam až   absurdné, napríklad tá naháňačka na rieke,   či za traktorom), niektoré sa zasa vydarili.   Často nemožno pochopiť absurdné a nelogické   konania postáv, i keď áno, je to komédia, ale   zasa... Zrejme v dobe vzniku by sa mi to páčilo   viac, teraz po toľkých rokoch asi už ťažko   pochopiť a zachytiť auru a kúzlo týchto   komédii. Funés však hrá chvíľami obstojne,   no najviac sa mi páčila tá jeho manželka vo   filme, tá bola výborná

Funés si v tomhle filmu sice ostudu neudělal,   ale šlo nejspíše o malý pokles formy a   scenář byl asi dosti průměrný. Dá se však   vidět i opakovaně, což ukazuje na standartní   přístup Louise de Funese.