Zvedá se vítr

Po první světové válce zesílil odboj Irů za samostatnost, ale také úsilí Britů o jeho potlačení. Mladý irský lékař Damien O’Donovan je svědkem krutosti britských vojáků, a proto se přidá ke guerillovým bojovníkům z Irské republikánské armády. S bratrem Teddym se podílí na různých odbojových akcích, společně uniknou i trestu smrti. Po mírové dohodě z prosince 1921 se však jejich cesty rozdělí.

Žijící klasik britské kinematografie Ken Loach se vedle sociálně-kritických filmů ze současnosti věnuje i politicky laděným tématům z minulosti. Po filmu Země svobody (1995) o španělské občanské válce přichází s historickým dramatem Zvedá se vítr, věnovaným irskému osvobozeneckému boji z počátku dvacátých let minulého století. Loach víceméně přijímá úhel pohledu IRA a v jeho podání jsou Britové jen brutální okupanti. Kromě republikánského postoje zdůrazňuje také socialistickou ideologii, jejímž reprezentantem je sečtělý strojvůdce Dan v podání Liama Cunninghama. Hlavní roli Damiana O’Donovana ztvárnil vynikajícím způsobem Cillian Murphy. Snímek získal hlavní cenu – prestižní Zlatou palmu – na filmovém festivalu v Cannes.

Zdroj: ČT
V anglickém znění s titulky

Ve dvacátých letech minulého století se mladý irský doktor Damien O'Donovan (Cillian Murphy) rozhodne opustit Irsko, aby mohl pracovat v nemocnici v Londýně. Po návštěvě farmy Peggy (Mary Riordan), se kterou se chce rozloučit, se však rozmyslí. Britské vojenské jednotky Black & Tans, které mají udržovat mír, vyhlásí zákaz shromažďování a všech kolektivních zábav. Peggyna vnuka Micheaila (Laurence Barry), který nerozumí anglicky, ubijí k smrti. Damien se, k radosti svého bratra Teddyho (Padraic Delaney), rozhodne přidat k formujícímu se republikánskému odporu proti britské kruté nadvládě a k boji za nezávislost Irska. Zezačátku operují v malých skupinách, kradou zbraně a občas "picnou" nějakého policajta. A pak je jednoho dne odhalí...

Stejně jako v dramatu Země a svoboda (Land and Freedom, 1995), odehrávajícím se v době španělské občanské války, se Ken Loach ve filmu Zvedá se vítr soustředí na konfliktní politický mezník meziválečné historie. Ve snímku, který zkoumá různé aspekty irského národně-osvobozeneckého boje proti britské nadvládě na začátku dvacátých let minulého století, opět využívá motivu spolubojovníků, kteří obrátí zbraně proti sobě.
Drásavý příběh dvou irských bratrů začíná v roce 1920, kdy se čerstvě vystudovaný lékař Damien (Cillian Murphy), vyburcován brutalitou britských jednotek Black and Tans, přidá k partyzánům z Irské republikánské armády. S bratrem Teddym (Pádraic Delaney) se účastní odbojových akcí, po podpisu kompromisní Anglo-irské dohody v prosinci 1921 se však jejich cesty rozejdou. Zatímco pragmatický Teddy oblékne uniformu nově vzniklé armády Svobodného irského státu, Damien, jenž se dříve do konfliktu s Brity nechtěl nechat zaplést, je odhodlán v řadách IRA dál bojovat za úplnou nezávislost své zbídačené země.
Originální název filmu stejně jako v případě Loachova snímku Něžný polibek odkazuje na text písně, jehož autorem je tentokrát irský básník devatenáctého století Robert Dwyer Joyce. Ve zlidovělé baladě The Wind That Shakes the Barley o mladém vzbouřenci, jenž se v roce 1798 připojí k povstání Irské jednoty, lze opět najít paralely s filmovým příběhem (včetně důsledků národnostních bojů pro irské ženy).
Navzdory jednostrannosti, s níž je zobrazen až bestiální sadismus britských vojáků, Loach natočil palčivé, romantizujících pohledů se zříkající drama, zasazené do čarokrásných přírodních scenérií. Kontroverzní snímek není oslavou terorismu IRA, jak tvrdí jeho ideologicky předpojatí odpůrci. I v kontextu událostí v Iráku po americko-britské invazi v roce 2003 lze film vnímat jako nadčasové svědectví o mechanismech politického násilí, které okupovanou zemi dovádějí až k bratrovražedné občanské válce.
Tomáš Seidl, 36.LFŠ 2010

Britský filmař Ken Loach se vedle sociálně-kritických snímků ze současnosti věnuje i politicky laděným tématům z minulosti. Po filmu Země a svoboda (1995, FP 6/97) o španělské občanské válce přichází s historickým dramatem Zvedá se vítr, věnovaným irskému osvobozeneckému boji z počátku dvacátých let minulého století. I tady dává jasně najevo své politické přesvědčení, i tady využívá motivu, v němž se proti sobě postaví dosavadní spolubojovníci. – Po první světové válce zesílil odboj Irů za samostatnost, ale také úsilí Britů o jeho potlačení. Mladý irský lékař Damien O’Donovan je svědkem krutosti britských vojáků, a proto se přidá ke guerilovým bojovníkům z Irské republikánské armády. S bratrem Teddym se podílí na různých odbojových akcích, společně uniknou i hrozícímu trestu smrti. Po mírové dohodě (6.12.1921) se však jejich cesty rozdělí. Teddy se stane důstojníkem nově vzniklého vojska Svobodného irského státu, zatímco Damien se svými druhy pokračuje dál v boji za úplnou samostatnost země. Bratrovražedný svár končí tragicky: zoufalý Teddy sám velí popravčí četě při Damienově exekuci. – Loach více méně přijímá úhel pohledu IRA a v jeho podání jsou Britové jen brutální okupanti. Kromě republikánského postoje zdůrazňuje též socialistickou ideologii, jejímž reprezentantem je zkušený a sčetlý strojvůdce Dan i sám Damien. Ve fiktivním příběhu hrají velkou roli přesvědčivě vykreslená dobová atmosféra, zajímavé přírodní scenérie i „vedlejší“ milostný vztah Damiena a uvědomělé Sinead. – Podobné historické téma zpracoval Neil Jordan v životopisu jednoho z irských vůdců, nazvaném stručně Michael Collins (1996, FP 2/97). – Titul Loachova snímku, jenž je odvozen ze zlidovělé písně, byl u nás v tisku původně uváděn jako Vítr v ječmeni.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2007/2